Název dračího člověka nepochází od draka, ale je odvozen od oblasti, v níž byla lebka v Číně objevena: Heilongjiang, což v angličtině znamená Black Dragon River. Nový druh hominina má kombinaci znaků natolik odlišných od Homo sapiens, denisovanů a neandrtálců, že jej vědci označili za samostatný druh, Homo Longi neboli "Dračí člověk".
Lebku Dračího muže objevili paleoantropolog Chris Stringer a jeho kolegové Xijun Ni a Qiang Ji s podporou dalších kolegů. Podle nich Dračí muž datuje naše neandertálské předky ještě dále do historie, než se paleoantropologové dosud domnívali.
Podívejte se na nové video:
Dračí člověk byl drsňák
Velikost a síla Dračího člověka mu umožňovala přečkat drsné podmínky a podnebí doby, v níž žil. Díky tomu se mohl pohybovat Asii, takže je možné, že komunikoval s Homo sapiens.
V Asii, Africe a Evropě té doby koexistovalo více vývojových linií druhů a populací rodu Homo.
Zatímco dosud jsme považovali za našeho nejbližšího příbuzného neandrtálce, nově identifikovaná linie, která zahrnuje Homo longi, je skutečnou sesterskou skupinou H. sapiens...
Doktor Ni je přesvědčen, že dračí člověk představuje svůj vlastní druh, ale k definitivnímu tvrzení nemáme ještě dostatek důkazů. Co totiž vlastní druh znamená? Dračí člověk má údajně rysy, které silně připomínají rysy denisovanských homininů, ale vědci trvají na tom, že kombinace rysů na lebce dračího člověka nebyla dosud nikdy pozorována. Za pozornost stojí zejména čelist dračího člověka.
Dračí člověk
Jak vypadal?
Díky velké a téměř neporušené lebce, jíž v roce 1933 objevili dělníci na stavbě mostu ve městě Harbin v severovýchodní Číně, byl identifikován předchůdce člověka, který žil přibližně před 146 000 lety.
Lebka je největší lebkou rodu Homo, jaká kdy byla nalezena. Velká velikost ji sice řadí do skupiny moderních lidí, zatímco další znaky ji od nás stále dělí. Lebka má větší, téměř čtvercové oční důlky, silné hřebeny podél čela, širší ústa a větší zuby. Chlupatí a vousatí lidé měli velké hřebeny na obočí, což na první pohled upoutá.
„Zkamenělina z Harbinu je jednou z nejúplnějších lidských lebečních fosilií na světě. Tato fosilie zachovala mnoho morfologických detailů, které jsou rozhodující pro pochopení evoluce rodu Homo a původu Homo sapiens... Ačkoli vykazuje typické archaické lidské znaky, lebka z Harbinu představuje mozaikovitou kombinaci primitivních a odvozených znaků, čímž se odlišuje od všech ostatních dosud pojmenovaných druhů Homo,“ říká profesor paleontologie Čchiang Ťi.
Jak žil?
Dračí lidé žili nejspíš v malých komunitách v zalesněné, lužní oblasti. Stejně jako Homo sapiens lovili savce a ptáky, sbírali ovoce a zeleninu a možná i lovili ryby.
Tito jedinci ale byli výrazně větší a celkově masivnější, robustnější. To jim umožňovalo přežít v drsných podmínkách.
Objev dračího člověka posouvá neandertálce v rodokmenu dál od nás a posouvá našeho společného předka ještě dál v čase. Je totiž možné, že Homo sapiens se od neandrtálců oddělil o 400 000 let dříve, než se vědci původně domnívali.
Zdroje:
