Mangrovy

Mangrovy jsou porosty polokeřů až stromů, které se přizpůsobily podmínkám, ve kterých by jiné druhy rostlin zahynuly. Na Zemi se objevily v období od pozdní křídy do paleocénu. Vyskytují se nejčastěji v rovníkových oblastech, v subtropech a v tropech ve slaných nebo braktických vodách, tedy deltách řek, kde se mísí slaná voda se slanou. Stromy jsou schopné vylučovat sůl a hustý kořenový systém dýchá kyslík. V Mexiku však roste mangrovový les ve sladkých vodách řeky San Pedro Martir ve vnitrozemí, 170 kilometrů od pobřeží oceánu. A právě ten se stal předmětem nedávného výzkumu.

Mexické mangrovy vodítkem

I mexický mangrovový les byl kdysi na břehu oceánu. V dobách, kdy se planeta oteplila o tři až šest stupňů a ledovce roztály, byla hladina moří dle předpokladů o šest až devět metrů výše. A právě změna hladiny moří nabízí vědcům obrázek, jak se prostředí přizpůsobovalo měnícímu se klimatu. Američtí a mexičtí vědci spolu zkoumali mangrovníky v San Pedro Martir aby zjistili, jak přesně se dostaly z pobřeží do řeky. Odebraly geologické a genetické vzorky. Jejich analýza odhalila, že jsou blízkými příbuznými s mangrovníky jihomexické pobřežní laguny Términos. Po opětovném ochlazení na počátku poslední doby ledové hladina moře klesla, ale mangrovníky v San Pedro Martir se přizpůsobily. „Tento objev je mimořádný,“ uvedl jeden z vědců F. Zapata. „Nejenže zdejší mangrovy mají svůj původ otisknutý ve své DNA, ale své útočiště zde našel celý ekosystém pobřežních lagun posledního interglaciálu.“

Zdroj: Youtube

Výsledky výzkumu

Mangrovy v San Pedro Martir jsou pozůstatkem ekosystémů, které jako jediné přežily velké klimatické změny. „Nejúžasnější na této práci je, že jsme mohli zkoumat mangrovový ekosystém, který byl uvězněn v čase po více než 100 000 let," řekl další z výzkumníků O. Aburto-Oropeza. „Určitě je třeba ještě zjistit, jak se mnoho druhů v tomto ekosystému přizpůsobilo různým podmínkám prostředí během této doby. Studium těchto minulých adaptací bude pro nás velmi důležité, abychom lépe pochopili budoucí podmínky v měnícím se klimatu.“ Ztracený svět v Mexiku tak ukázal vědcům dávnou minulost naší planety před poslední dobou ledovou. Ve svém prohlášení vědci ještě uvedli, že je „…ještě důležitější, že mangrovy ze San Pedra nás varují před dramatickým dopadem, který by změna klimatu mohla mít na pobřežní pláně Mexického zálivu, pokud nepřijmeme urychlená opatření k zastavení emisí skleníkových plynů.“ Výzkum vedli vědci z Kalifornské univerzity a své výsledky uveřejnili v časopise PNAS.

Zdroje: www.heritagedaily.com, www.nhm.ac.uk