Díky novým výzkumům vyšlo najevo, že některé viry jsou dokonce větší než průměrné bakterie a lze je pozorovat pod nejslabšími mikroskopy. Není to přitom jen velikost, co je činí tak zvláštními. Vědci se zaměřují především na jejich DNA. Když to srovnáme s běžným chřipkovým virem A, který má jen 8 genů a 13 tisíc párů nukleových bází, obří viry mívají stovky genů a přes milion párů bází, čímž se staví na úroveň živých tvorů.

Mezinárodní vědecký tým pod vedením kalifornské profesorky Jill Banfield už identifikoval 300 druhů virů s více než 200 tisíci páry nukleových bází. "Zdá se, že tyto obří fágy mají geny, které se běžně vyskytují v živých organismech a buňkách a měly by jim umožnit provádět docela složité triky," uvedla Jill Banfield.

Nejen v bahně živ je virus

První nadprůměrně veliké viry byly objeveny v amébách žijících v bahenitých vodách brazilských jezer. Vzbudily vědeckou senzaci, aniž se někdo obával, že by se mohly stát ohrožením pro člověka. Jednak se vyskytují daleko od lidské civilizace, a navíc se zabydlují výhradně v amébách. Pak se ale přišlo na to, že obří viry nejsou v přírodě žádnou výjimkou. Některé druhy se dokonce našly v trávicím systému obyvatel Bangladéše.

Zatím není jasné, do jaké míry tyto střevní fágy ovlivňují zdraví a imunitu organismu. Panuje podezření, že mohou narušovat střevní mikroflóru, nebo dokonce přenášet své geny na bakterie, a učinit je tak odolnější vůči antibiotikům. Že by ale samy o sobě byly původcem nějaké nemoci, se dosud nepotvrdilo.

Vyloučení konkurence

Díky složité DNA nicméně obří viry dokážou věci zcela nevídané. Umějí například svést bitvu s viry konkurenčními a zcela je zničit, aby se o hostitelskou buňku nemusely s nikým dělit. Tento mechanismus byl dosud pozorován jen u bakterií, jejichž stavba je o poznání komplikovanější.

Jakým způsobem obří virus napadá améby, přibližuje anglické video:

Zdroj: Youtube

"Svět virů, ať už napadají améby, člověka nebo bakterie, je mnohem složitější a zajímavější, než jsme si doposud mysleli," říká Jill Banfield. "Náš výzkum ukazuje, že viry nemůžeme vnímat jako neživé prvky, není to s nimi tak jednoduché, jak to vypadá."

Možnosti zkoumání obřích virů jsou bohužel v současné době omezené, a tak může trvat ještě mnoho let, než o nich budeme mít více jasno. Jsou pro člověka potenciální hrozbou, nebo v jeho těle naopak budou schopny zabíjet škodlivé bakterie? Jde o důležité otázky, na které zatím nikdo nezná odpověď.

Zdroje: https://gizmodo.com/, https://www.nature.com/, https://www.americanscientist.org/