Obr má erekci včetně varlat dlouhou asi 11 metrů a téměř na délku hlavy. I proto byl nazýván "nejslavnějším falusem Británie".

Obr z Cerne či dorsetský obr je jen jedním z více než 30 dochovaných křídových krajinných obrazců vyrytých po celé jižní Anglii. V oblasti bylo zdokumentováno více než 60 dalších křídových figur, které zmizely. Geoglyfy většinou zobrazují přerostlé koně, ptáky a mýtické bytosti. O tom, kdo je vytvořil a proč, se však ví jen málo.

Na největší falus Velké Británie se podívejte na tomto videu:

Zdroj: Youtube

Znovuobnovený obr

Křídová postava obra o délce 55 metrů je vyrytá do půdy a je světově známá jako Cerne Giant. Díky velkému vztyčenému falusu byl geoglyf dlouho spojován s plodností. Navíc se traduje legenda, že páry, které mají pohlavní styk na rozkroku obra, počnou dítě. Skutečná historie této figury je však zahalena tajemstvím.

Vědci nyní rozluštili záhadu nahé obří křídové sochy v Anglii. Pomohli hlemýždi!

Slavné umělecké dílo je dnes neodmyslitelnou součástí krajiny. Díky šnekům se archeologům konečně podařilo datovat vznik této figury. Byla vytvořena pravděpodobně v pozdně saském období. Poté byl však dorsetský obr po generace zapomenut, dokud nebyl znovu objeven a vytesán.

Všechny geoglyfy jsou totiž vyryty do travnatých ploch s křídovým geologickým povrchem. Tudíž je v místě možné doložit dávné pozůstatky mořských tvorů, jež se potopily na dno vnitrozemských moří. Komunity se velmi snaží o zachování geoglyfů, protože pokud se křídové obrazce pravidelně nezbavují plevele a neudržují, za necelá dvě desetiletí zaniknou v trávě.

A právě tráva a podklad dorsetského obra nyní přinesly důležité informace.

Výjev poplatný době

Obr jako takový prošel několikanásobným křídováním a překřídováním, přičemž vždy mohlo dojít i ke změnám v konstrukci. Důkazy naznačují, že obr kdysi držel plášť a useknutou hlavu. Ve viktoriánské době byl obr dokonce vykastrován a přemalován. A v nedávné době někdo nakreslil také obličejovou masku COVID. Slavný falus pravděpodobně nebyl součástí původního návrhu.

Nejstarší doložený záznam o obrovi je zpráva správce místního kostela o údržbě geoglyfu z roku 1694. Existuje proto tvrzení, že Cerne Giant je skutečně středověký, ale byl zapomenut a po stovky let zatravněn. Pak byl náhodou znovu objeven jeho stínový tvar na úbočí kopce a lidé spícího obra překreslili. Možná proto se neobjevuje v záznamech opatství ani v tudorovských průzkumech.

I úlomky hlemýžďů tuto hypotézu podporují. Některé druhy dávají přednost hustému lesu, jiné dlouhé trávě, zatímco další dávají přednost ještě krátké trávě spásané ovcemi.

Čištění přineslo více než jen obnovený geoglyf

Pravidelné společné úklidy jsou většinou dlouho připravovanou komunitní akcí. Po každém úklidu pak následují slavnosti, které mají dlouhou tradici. Například se šplhá na mastnou tyč nebo se honí kolo sýra z kopce.

V roce 2020 se geoarcheolog Mike Allen s kolegy vypravil do Cerne Abbas. Zde odebrali vzorky půdy z loktů a chodidel nahého obra a pomocí laserové techniky vědci vzorky prozkoumali. Laserem svítili zejména na částice zachycené v nejspodnější vrstvě křídy a na původní sediment pod ní.

Podařilo se jim pečlivě vypreparovat stovky úlomků plžích ulit pohřbených v křídových liniích. Ty pak byly na základě vzorů vrypů, linií a vlasových jamek určeny a zařazeny, což pomohlo k datování celého geoglyfu.

V nejstarších křídových vrstvách obra archeologové nalezli dva druhy měkkýšů, kteří se do Anglie dostali nejdříve ve středověku. Tyto plže nebylo možné nalézt v půdě, která geoglyfu předcházela. Ukázalo se tak, že Cerne Giant byl vytvořen pozdními Sasy, v období mezi lety 700 až 1100 n. l.

Jak je ale možné, že byl tento objekt zapomenut? Navzdory úžasnému výzkumu jsou archeologové stále v rozpacích ohledně původu obra. Dnes je chráněn jako památka a zároveň jako součást lokality zvláštního vědeckého zájmu, protože se na něm nacházejí významné křídové louky, které podporují divoké květiny, motýly a další volně žijící živočichy. Obnažená postava proto není běžně přístupná veřejnosti.

Zdroje:

www.zmescience.com, en.wikipedia.org