Projekt SETI, který sledoval radiové vlny ani po desítkách let nezachytil nic, co by se podobalo cizí komunikaci. Ovšem to nic neznamená, protože vyspělejší civilizace ji nemusí používat. Už v roce 1960 formuloval Freeman Dyson hypotézu, že vyspělejší civilizace budou stavět ve své soustavě magastruktury, které by mohly být viditelné, nebo spíše detekovatelné i na velkou vzdálenost.

Podle Dysona pak taková soustava bude vydávat více infračerveného záření, než by měla. Základem hypotézy je myšlenka, že taková civilizace bude potřebovat obrovské množství energie a kvůli tomu obklopí celou hvězdu sítí družic, které budou jeho energii sklízet. Koncept si získal pozornost a Dysonova sféra se stala pojmem, přestože sám autor mu nepřikládal velkou vážnost.

Žhaví kadidáti

Samotná realizace hledání na základě infračerveného vyzařování se pak neukázala tak jednoduchá, protože řada hvězd včetně Slunce, je obklopena disky prachu, který vydává značné množství infračerveného záření. Takže pro nalezení případné Dysonovy sféry bude zřejmě nutné najít hvězdu s vyzařování o specifické vlnové délce.

A právě tímto směrem se podle serveru UniverseToday.com ubírá projekt vedený Dickem Carriganem ve Fermiho laboratoři. Na základě dat získaných z teleskopů existuje už několik žhavých kandidátů na bližší průzkum, ale zatím nejde o nic definitivního, aby mohli říci: Našli jsme stopy vyspělé mimozemské civilizace.

V roce 2012 dostal také Geoff Marcy, specialista na hledání exoplanet, grant na hledání Dysonových sfér a jiných objektů s pomocí analýzy dat, které získává Keplerův vesmírný teleskop. Pokouší se o to podobným způsobem, jakým jsou zjišťovány planety kolem vzdálených hvězd.

A co takhle Hvězda smrti?

Především v Americe je populární myšlenka existence Hvězdy smrti po vzoru filmového eposu Hvězdných válek George Lucase. Bílý dům musel dokonce odmítnout petici žádající o zařazení budování takového objektu do státního rozpočtu. Takový objekt jehož rozměry se odhadují na stovky kilometrů je ovšem s technologiemi a materiály, které jsou k dispozici nepostavitelný, protože by se zhroutil před dokončením.

Vyspělejší civilizace by samozřejmě umělý svět mohla vybudovat, ale při velikosti stovek kilometrů by byl příliš malý pro stávající detekční metody. Astro-inženýrský objekt by musel být opravdu velkolepý, aby byl zjistitelný z planety Země. Tedy například prstence prostupující obyvatelnou zónu kolem své hvězdy. Nebo matrjoška Dysonových sfér, které by zachycovaly na maximum energii svého slunce.

Ovšem všechny podobné spekulace jsou zatíženy hranicemi poznání, kterého lidstvo dosahuje. Potřeba energie, její dostupnost a způsoby a efektivita využití se mohu radikálně měnit stejně jako způsoby komunikace. Ovšem stále existuje možnost, že naše civilizace je v rámci vývoje vesmíru na špici vývoje. Ale stejně tak dobře mohlo mnoho civilizací už dávno zaniknout, než se před zlomkem astronomického času objevil člověk a začal přemýšlet o vesmíru.