Rychlý rádiový záblesk, ve zkratce FRB (fast radio burst), je astronomický jev trvající jen několik milisekund, při němž se uvolní rádiové záření. To na Zemi pozorujeme jako záblesk v rádiovém spektru. Astronomové odhadují, že průměrný FRB uvolní za milisekundu tolik energie, kolik Slunce vydá za 3 dny.
Mléčná dráha - neznámé signály
Jev byl poprvé identifikován v roce 2007. Signál však přicházel z jiné galaxie vzdálené 490 milionů světelných let od Země. Proto bylo těžké určit jeho původ. Spekulovalo se například, že záblesky způsobuje mikrovlnná trouba na některé astronomické observatoři nebo, že se jedná o signály mimozemských civilizací.
ové Mexiko, USA: Dalekohledy studují kvasary, pulsary, rádiové galaxie, záblesky gama záření, hvězdy a Slunce
Objev z loňského jara byl však jiný. Byl tak jasný, že „teoreticky, kdybyste měli záznam z nezpracovaných dat z 4G LTE přijímače vašeho mobilního telefonu, který rádiové vlny detekuje, a věděli byste, co hledáte, v datech byste našli signál, jež přišel asi z poloviny galaxie," řekl jeden z autorů studie Christopher Bochenek. Zpětně vědci zjistili, že výbuch, nazvaný FRB 200428 zřejmě pocházel ze zdroje vzdáleného pouhých 30 000 světelných let od Země. V kosmickém měřítku se signál objevil „u nás na dvorku."
Magnetar
Ze zachycených dat se dá předpokládat, že rádiové pulsy vytvořila hustá, rotující a hypermagnetizovaná hvězda, odborně nazývaná magnetar. Tyto objekty jsou pozůstatky po supernově a pyšní se silnými magnetickými poli, jež dokáží měnit tvar atomů. Až doposud byly ale považovány za příliš slabé zdroje rádiových vln a předpokládalo se, že nemůžou být původci rychlých rádiových záblesků.
Podle vědců jsou však v otázce FRB stále nejasnosti a je potřeba dalšího pozorování a výpočtů. „Záležitost se zatím nemůže uzavřít s tím, že všechna rádiová záření pochází z magnetarů," upozorňuje Daniel Michilli z McGillovy univerzity v Montrealu. Je totiž možné, že zdrojů FRB je v kosmu více. Navíc, toto záření bylo zvláštní tím, že se neopakovalo. Zatím není jasné proč. Předpokládá se však, že přístroje zachytily pouze poslední záblesk.
Domnělý strůjce FRB, magnetar SGR 1935+2154, totiž v tu samou dobu vysílal rentgenové záření. „Pokud by záblesk pocházel z nějakého jiného objektu v blízkosti magnetaru, byla by to velmi velká náhoda," říká odborný asistent fyziky Kiyoshi Masui. Nyní zbývá zodpovědět poslední otázku. Jak podivné hvězdy rychlé rádiové záblesky produkují?
Zdroj:
