Vikingové se vydávali na dlouhé námořní cesty a při nich si nevybíravě podmaňovali území nic netušících komunit podél pobřeží Severního a Atlantského moře. V té době neměli kompasy a k navigaci a plavbám používali podivný kámen, který navíc kombinovali se slunečními hodinami, nazývanými sluneční kompas. A právě na kombinaci těchto svou navigačních prvků se vrhli novodobí vědci, aby zjistili jejich přesnost.

Na dokument o slunečním kameni se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Sluneční hodiny? Nikoli, kompas

Část vikingského slunečního kompasu byla objevena v roce 1948 ve fjordu v Uunartoqu v Řecku. Toto území bylo v 10. století osídleno severskými zemědělci, takže zde nejprve byla domněnka, že sluneční kompas byl ozdobou domácnosti, ale nakonec se jeho pravá identita ukázala. Jednalo se o sluneční kompas, jenž vikinští mořeplavci používali pro svou přesnou navigaci. "Věci zjistili, že každý den v poledne, kdy je slunce nejvýše na obloze, by ciferník uprostřed kompasu vrhal stín mezi dvě čáry na desce. Starověcí mořeplavci tak mohli změřit délku tohoto poledního stínu pomocí měřítkových čar na ciferníku a poté určit zeměpisnou šířku," uvedl časopis Live Science, který zveřejnil závěry výzkumného týmu. Studie ukázala, že sluneční kámen byl skutečný, a navíc i velmi přesný.

Legenda se ukázala jako skutečnost

O slunečním kameni coby navigaci mluví i populární seriál Vikingové. Ale zmínky o něm jsou daleko starší – už známý staroseverský mýtus popisuje kouzelný drahokam, který dokázal pracovat s polohou slunce, i když bylo ukryto za mraky. Dokonce fungoval i po západu slunce. I další starověké severské ságy o slunečním kameni hovoří, ale dlouhá léta se tyto zmínky považovaly spíše za legendu. Pak byl však učiněn objev, který dal celé „legendě“ zcela nový rozměr.

Krystal a jeho vlastnosti

Roku 2010 byl ve vraku alžbětinské lodi u pobřeží Normanských ostrovů nalezen zvláštní krystal z kalcitové látky. Vědci po několika letech odhalili, že mohl sloužit jako navigační pomůcka, a to díky možnosti vytvářet dvojí lom slunečního světla i když je slunce pod mrakem nebo není vidět. Otáčením krystalu před lidským okem určitým způsobem pak mohla být určena poloha slunce.

Zdroj: Youtube

Kámen navíc ukazoval velice přesně, což bylo dokázáno počítačovou simulací 1000 plaveb mezi Norskem a Grónskem, jež provedli maďarští vědci. Navíc se snažili různorodé vybírat počasí, aby dokázali, jak přesně kámen ukazuje. Výsledky jejich studie ukázaly, že použití krystalu cordieritu minimálně každé tři hodiny bylo přibližně 92,2 až 100 procentně přesné, což dokazuje, proč byli Vikingové tak zdatní mořeplavci.

Zdroje:

www.livescience.com, www.ancient-origins.net, https://vikingsunstones.com/