Cílem bylo zjistit, jak budou hlubokomořští živočichové reagovat na nalezení nového a neobvyklého zdroje potravy.
Vědci spustili na dno oceánu těla tří krokodýlů
Tento vědecký experiment měl za úkol lépe pochopit podmořské potravní systémy. Ty fungující a také ty, na které ani oceán nebyl zvyklý. Obecně platí, že na dně oceánů se jako potrava nachází pouze mořský sníh. Tedy odpad vytvořený živočichy, ať už živými nebo mrtvými. Organické zbytky jsou tak jedinou potravou, která je uvnitř hlubokých vod k dispozici. Fytoplankton ani jiné rostliny tam totiž nemají optimální podmínky pro svou existenci.
Ačkoliv se aligátor v mořském prostředí běžně nevyskytuje, pokud není do těchto míst zavlečen přírodními živly, vědce zajímalo, zda takový zdroj potravy místní "obyvatelé" využijí nebo ho nechají ležet ladem.
Výzkumný tým Craiga McClaina a Cliftoana Nunnallyho z Louisiana Universities Marine Consortium se to rozhodl zjistit. O výsledky své práce se následně podělil v nově publikované studii ve vědeckém časopise PLOS One.
Co se stalo se třetím, jim vyrazilo dech
Vědci tak umístili tři mrtvé aligátory do hloubky zhruba 6 600 metrů v Mexickém zálivu a čekali, co se bude dít. Zásadním se pro ně stal poslední třetí krokodýl. K tomu se vrátili po dlouhých 51 dnech od jeho umístění a to, co viděli, jim vyrazilo dech. Aligátor byl "obrán" až na kost.
Pro více informací se podívejte na toto video:
To, co však upoutalo jejich pozornost, bylo také podivné hnědé chmýří, které se volně prolínalo s kostrou aligátora. Následná studie DNA pak odhalila, že se jedná o nově objevený druh červa z rodu Osedax, který se živí kostmi. Podle vědců jde o unikátní objev svého druhu. Bylo to totiž poprvé, co byl v oblasti Mexického zálivu podobný červ z rodu Osedax spatřen.
"Potvrdili jsme, že se jedná o nový druh, a to porovnáním DNA živočichů, které jsme nasbírali, s DNA známých druhů rodu Osedax," uvedl River Dixon, doktorand v McClainově laboratoři na University of Louisiana-Lafayette a spoluautor této studie. "Zjistili jsme, že DNA je natolik odlišná, že naše vzorky můžeme kvalifikovat jako nový druh."
Také další dva uhynulí aligátoři nabídli zajímavé poznatky. Jeden z nich byl za méně než 24 hodin pozřen obřími izopody, kteří jsou známí tím, že vydrží bez potravy celé roky. Další z jejich aligátorů se ztratil úplně. Kdo nebo co daného tvora odneslo, je však pro vědce stále záhadou.
"Ať už to udělalo cokoli, muselo to být obrovské. Mrtvola a její hmotnost dohromady činily více než 36 kilogramů a její tvar a délka ji činily docela těžkopádnou," řekl Dixon. "Pomocí několika výpočtů se nám podařilo zjistit, že síla skusu potřebná k čistému přeříznutí našeho lana odpovídá síle skusu velkého žraloka."
Zdroje:
