Ještě relativně nedávno měla Evropa zcela jiný tvar, než jak ji známe dnes. Díky chladnému klimatu byla hladina oceánů o 50 metrů nižší a mezi dnešními Britskými ostrovy, Nizozemím a Dánskem se rozprostírala pevnina, která byla zaplavena Severním mořem teprve v období mezi 6500 a 6200 př. n. l. Šlo o krajinu velmi studenou, ale plnou života. Pobíhali tu mamuti, sobi i srstnatí nosorožci. A také se tu usadil člověk neandertálský.

Nález části lebky v mělkých vodách Severního moře byl jedinečný hned z několika důvodů: nejenže to bylo poprvé, co se v moři našel takto starý ostatek hominida, ale navíc šlo o první hmatatelný důkaz, že neandertálci žili na holandském území a trpěli nádorovými onemocněními stejně jako moderní lidé.

Neandertálec dostal od vědeckého týmu jméno Krijn a nedávno se dočkal i rekonstrukce své někdejší podoby. Podívejte se, jak mu to slušelo, když se usmíval:

pinterest
Je nám líto, ale vložený obsah již není dostupný.

Potrpěl si na maso

Odborníci po analýze úlomku dospěli k závěru, že se Krijn živil převážně masitou stravou a na rybách si pochutnal jen málokdy. Nad pravým obočím měl nezhoubný nádor, který se zřejmě vytvořil už v dětském věku. Ačkoli mu nepřivodil vážné zdravotní komplikace a neohrožoval ho na životě, mohl mu způsobovat bolest. Jinak byl neandertálec zřejmě silný a robustně stavěný. Proč zemřel již v mladém věku, výzkum určit nedokázal.

Bratři Adrie a Alfons Kennisovi oživili jeho tvář, přestože měli z celé lebky k dispozici jen zlomek. Zbytek tváře odvodili z jiných neandertálských ostatků, ke kterým fragment nejlépe pasoval. Jejich náročnou práci popisuje video:

Zdroj: Youtube

Zatopený ráj

Doggerland, kde byl unikátní úlomek nalezen, bývá nazýván Atlantidou severu. Kromě kostí suchozemských živočichů tu vědci i nadšenci nacházejí pravěké nástroje, zbraně a pazourky. Na místě dnešního studeného moře se kdysi rozprostíraly přívětivé nížiny, zatímco Anglie a Skotksko připomínaly nehostinnou horskou oblast, kam se špatně pronikalo.

Vědci se původně domnívali, že Britské ostrovy od pevniny oddělila masivní vlna tsunami vyvolaná podmořským sesuvem půdy. Nová studie ale ukázala, že voda zaplavovala Doggerland postupně vlivem změny klimatu a tání ledovců. "Už někdy před 9000 lety se zde vytvořilo souostroví, které ale také zvolna mizelo pod hladinou. Tsunami jistě pobřežní oblasti silně zasáhla, avšak v té době už z celého Doggerlandu zbývalo jen málo," uvedl vedoucí výzkumu Vincent Gaffney z univerzity v Bradfordu.

Neandertálci, zvířata i lidé tedy měli šanci postupně ustoupit do bezpečnějších oblastí. Pokud ovšem nezůstali na některém z ostrůvků, které nakonec vodnímu živlu rovněž podlehly.


Zdroje: http://www.sci-news.com/, https://www.dutchnews.nl/, https://phys.org/