Ačkoli prvním doloženým českým vládcům osud nedopřál nijak dlouhý život, každý z nich se stihl zapsat do dějin něčím významným. Bořivoj přijal křest, jeho starší syn Spytihněv položil základy Pražského hradu a mladší Vratislav zplodil sedm dětí, mezi nimi i svatého Václava. Těchto pár mezníků stačilo k tomu, aby se začala psát bohatá tisíciletá historie našeho státu.
Zatímco Bořivojovu hrobku se najít dosud nepodařilo, Vratislavova byla vzorně označena. Spytihněvovy ostatky se pak našly pod podlahou kostela Panny Marie na Pražském hradě a jejich pravost potvrdila analýza DNA. Oba bratři si byli podobni nejen geneticky, ale i vzhledem. Podívejte se, jak jejich tváře vymodelovala forenzní rekonstrukce provedená česko-brazilským týmem, ve kterém spojili síly experti spolku Naše historie a 3D specialista Cicero Moraes:
Ačkoli barvu očí a vlasů si forenzní specialisté při vytváření 3D podob dávno zesnulých osobností obvykle domýšlejí, v případě přemyslovských knížat nám ji prozradila DNA. Bratři měli modré oči a světlé až nazrzlé vlasy neupřesněného odstínu. Jen účes a styl vousů odborníci odvodili podle dobové módy, neboť tyto detaily nelze nijak ověřit.
Zemřeli mladí
Pro historiky je nicméně stále záhadou, v jakém věku zkoumaní Přemyslovci zemřeli a co bylo příčinou jejich úmrtí. Podle kronik se Spytihněv odebral na věčnost v pouhých 36 let a Vratislav byl zabit během vpádu Maďarů do střední Evropy ve 33. roce věku. Antropologové přitom z analýzy ostatků usuzují, že se oba muži dožili nejméně 40 let.
Stejný problém se nicméně řešil i v případě svatého Václava. Zcela srostlé lebeční švy naznačovaly, že mu muselo být v době zavraždění něco okolo 45 let, ačkoli z kronik a legend víme, že nejspíš nepřekročil ani třicítku. Podle antropologa Jiřího Zubka Přemyslovci patrně trpěli genetickou anomálií předčasného spojení švů, která se v rodině dědila - a po tisíci letech zmátla vědce.
Spytihněv I., freska ve Znojemské rotundě
Vysocí, zdraví a s pěknými zuby
Co vás možná překvapí, muži knížecího rodu byli poměrně vysokého vzrůstu; například výšku Vratislava antropolog Emanuel Vlček odhadoval na 175-176 cm a předpokládá se, že urostlý byl i jeho syn Václav. Přestože by se mohlo zdát, že v jejich době šlo o nadprůměr, ve skutečnosti byl takový vzrůst v raném středověku naprosto normální. Evropané se začali "zmenšovat" až s ochlazením klimatu na prahu novověku - a právě kvůli nim jsme nabyli mylného dojmu, že je vyšší vzrůst výsadou moderní, dobře živené společnosti.
Dobře živení ostatně byli i zkoumaní Přemyslovci. Svědčí o tom jejich výstavní chrupy a celkové silné zdraví. Určitě to souviselo s jejich elitním postavením, avšak jednu zvláštnost u nich vědci přesto objevili: zatímco Spytihněv konzumoval hlavně proso, Vratislav si potrpěl na sladkovodní ryby. Tento rozdíl mohl být dán osobními chuťovými preferencemi, ale také třeba odlišným přístupem k půstu, zavedenému křesťanstvím.
Jakkoli urostlí a zdraví tito vladaři byli, jejich životy se skončily z neupřesněných důvodů předčasně. Vědci nyní budou pracovat na rekonstrukci tváří sv. Václava a sv. Vojtěcha. Doufejme, že se výsledků brzy dočkáme.
Zdroje: https://zpravy.aktualne.cz/, https://www.inadhled.cz/, https://www.novinky.cz/
