„Vajíčková“ tradice carských Romanovců
Kořeny tradice „velikonočních vajíček“ Romanovců sahají do roku 1885. Tehdy si car Alexandr III. jako překvapení pro svou manželku Marii Fjodorovnu (Marii Sofii Dánskou) nechal zhotovit dárek k Velikonocům v proslulém petrohradském klenotnictví Fabergé. Peter Carl, který podnik převzal po svém otci, místo oslnivého šperku vyrobil na pohled obyčejné, jen šest centimetrů velké vejce z bílého smaltu. Překvapení a zároveň ukázku neuvěřitelné zlatnické zručnosti skrývalo uvnitř. Místo žloutku v něm byla zlatá slepička na zlaté slámě. A uvnitř slepičky byla droboučká diamantová carská korunka s rubínovým přívěskem.
Carevna byla nesmírně nadšená a klenotník Fabegré byl jmenován „zlatníkem carské koruny“. Dostal volnou ruku, a tak svou řemeslnou zručnost využil k překvapivým dárkům. Každý rok vymýšlel jedinečná, „nesmírně osobní a nádherně okázalá“, perletí, zlatem a stříbrem, křišťálem a diamanty bohatě zdobená vajíčka s novým překvapením.
Tradici po něm dodržoval car Mikuláš II. Jenže pak přišel výstřel z Aurory…
Nový příběh jednoho z Fabergého vajec
Píše se rok 2010 a obchodník se šrotem na trhu ve stánku se starožitnostmi koupí „kýčovité“ zlaté vejce na zlatém stojánku. Je zdobené diamanty a safíry. Uvnitř objeví zlaté hodinky. Chce ho prodat nějakému zájemci v přepočtu zhruba za 300 tisíc korun, který by si zlato a jiné kovy třeba roztavil. Nenajde však žádného kupce, který by ho za tak předraženou cenu koupil.
Na zlaté vajíčko s hodinkami se můžete podívat na následujícím videu:
V tisku si pak přečte jeden z mnoha článků o jedinečné sbírce Fabergého vajec, zhotovených pro Romanovce. Jeden z nich pak zmiňuje, že několik z padesáti těchto vzácných uměleckých předmětů je nadobro „ztracených“. Své zlaté vejce vyfotí a s pár snímky zajde v roce 2014 do starožitnictví Wartski, které je zaměřené na ruské umění, a zvláště na práce Carla Fabergého. Ředitel Kieran McCarthy okamžitě rozpozná, že jde o třetí velikonoční dárek, který Marie Fjodorovna dostala v roce 1887. Jeho cena může být v přepočtu 750 až 800 milionů korun.
Na následujícím videu je zpráva o nálezu vajíčka:
Z carského paláce mezi „tretky“
Po dobytí carského Zimního paláce v Petrohradě vítězní bolševici na příkaz V. I. Lenina všechny cennosti ukryli v Moskevském Kremlu. Ve 20. a 30. letech se Rusko potýkalo s krizí a miliony lidí trpěli hladem. Bylo nezbytné „vydělat“ nějaký ten rubl, a tak vláda začala cennosti rozprodávat mezinárodním kupcům. Kdo si zlaté vajíčko s hodinkami koupil a jak se ocitlo jako sice zlatá, ale nikterak významná tretka v rukou prodejce starožitností, se asi nikdo nedozví.
Dnes je deset vajec v klenotnici bývalé kremelské zbrojnice, devět ve Fabergého muzeu v Petrohradě, pět ve Virginském muzeu výtvarných umění, po třech v Královské sbírce v Londýně a Metropolitním muzeu umění v New Yorku, dvě ve švýcarském Lausanne, dvě v Hillwood Estate ve Washingtonu a dvě ve Walters Art Museum v Baltimoru, jedno ve sbírce Clevelandského muzea umění, jedno v Monte Carlu a jedno ve Fabergého muzeu v německém Baden-Badenu. Jedno vlastní Hamad bin Chalífa Al Thání, bývalý katarský emír.
