Prostorová analýza moai a ahu (plošin, na kterých stojí) na ostrově se zdá být v souladu se starými studnami a pobřežními sladkovodními prameny. I když sochy se podařilo rozpohybovat a přijít na mechanismus, jak to domorodí lidé dělali, i tak je kolem nich stále spousta otazníků. Jsou různě velké. Některé jsou nad zemí, jiné ale částečně nebo zcela pod ní. Zdobili je lidé? Proč? A proč je stavěli?
Zatímco mnoho soch moai má těla nad zemí, některé z největších se jeví pouze jako obří hlavy, dokud se neprohrabete pod povrch. Ty největší ze soch mají těla ukrytá pod zemí, s dlouhýma rukama a strnulýma nohama pod hlínou. A navíc se traduje, že sochy byly domorodci zdobeny – obyvatelé ostrova jim někdy dělali korálové oči, jindy klobouky.
Největší záhadou ale je, proč byly moai postaveny?
Na dokument se podívejte zde:
Mnohé víme, ale to hlavní ne
Objevitelé, badatelé i turisté již stovky let obdivují mohutné kamenné sochy na Velikonočním ostrově, malém kousku země v Tichém oceánu, který spravuje Chile, aniž by věděli, proč zde byly tyto záhadné obří hlavy umístěny. Za sochami stojí ostrovní domorodá kultura Rapa Nui. Její představitelé vztyčili sochy na ostrově v letech 1200 až 1600. Jak ale mohli těmito obřími monumenty manipulovat? Na to se objevilo hned několik teorií, mezi nimiž je i teorie Pavla Pavla, českého vědce, který sochy na Velikonočním ostrově rozpohyboval.
Jaká je ale další teorie? Proč sochy vznikly právě tam, kde vznikly?
Moais z Ahu Tongariki, Velikonoční ostrov, Chile
Praxe a důmyslný jednoduchý systém
Domorodci obrovskými sochami hýbali, což znamená, že Rapa Nuiové měli nějaký zvláštní grif anebo taktiku. Věděli, jak pohnout téměř 4metrovými kamennými sochami. Většina z hlav byla vytvořena z jednoho kusu místního kamene. Technologie sloužily k vyzdvihnutí, odvalování a posouvání masivních bloků na jejich konečné místo. Rapa Nuiové ihned po dokončení sochy vyzvedli dílo na nohy pomocí kladkového systému. Ač byla díla neskutečně těžká, k tomuto jim stačila tři lana a koordinovaný tým dělníků. Praxe tedy byla nutná, ale domorodci ji měli. Navíc se nejedná jen o jediné dílo, podobné taktiky byly používány i při přemísťování kamenů pro Stonehenge a jiné velké monolitické památky.
Tajemství moai je voda
Jak a proč ale byly obrovské sochy s obřími hlavami postaveny? Prameny se nezachovaly, protože domorodé obyvatelstvo Velikonočního ostrova bylo téměř vyhlazeno nemocemi a evropským obchodem s otroky. Spolu s ním se ztratily i mnohé odpovědi na otázky, které nás dnes sužují. Původ a význam moai jsou považovány za jedny z navždy ztracených otázek.
Archeolog Carl Lipo a i další vědci ale myslí, že našli odpověď. A tou je voda.
Nicola Davisová v deníku The Guardian uvedla názor archeologů. Ti si myslí, že umístění a velikost moai a monumentální vyvýšené plošiny, na nichž se mnohé z nich nacházejí, zvané ahu, naznačují přítomnost sladké vody na ostrově. Podle Lipa totiž existují svědectví Evropanů, kteří ostrov navštívili v 18. století. A byli to právě oni, kdo vztáhli existenci soch k vodě. Původní obyvatelé ostrova podle nich pili neupravenou mořskou vodu. To ale dle dnešní vědy není možné.
Lipa ale přišel záhadě na kloub a podle něj se slaná voda mísila se sladkou. A tato směs sladké a slané vody je skutečně pitná. Ve svém výzkumu však Lipa poukazuje na to, že voda nasáklá do půdy ostrova nakonec při odlivu odtéká do moře. Na samotném ostrově je ale velmi málo zdrojů sladké vody, protože sopečná půda velmi rychle vypije veškerou dešťovou vodu.
Více informací najdete v tomto videu:
Moai – sochy označovaly vodu
Když výzkumníci použili prostorové modelování ke zkoumání vztahu mezi umístěním 93 ahu ve východní polovině ostrova a dostupnými zdroji, zaměřili se na umístění mořských zdrojů, mulčovaných zahrad, kde se pěstovaly plodiny jako sladké brambory, a vodních zdrojů včetně studní a průsaků, kde při odlivu vytéká ze země poblíž pobřeží pitná, ale brakická sladká voda. Studie vyšla v časopise PLOS One a ukázala, že sochy stály všude tam, kde byla voda.
Ač totiž ostrov trpěl nedostatkem pitné vody, svého času na něm spokojeně žilo až 20 000 lidí. Průzkum území publikovaný v časopise Hydrogeology Journal pak spojil záhadu moai se záhadou zásobování ostrova vodou.
Tyto sochy totiž mohly sloužit k tomu, aby ukazovaly místním kmenům cestu k vodě! Velmi často jsou totiž umístěny právě u pobřeží, v těsné blízkosti vody. Mohou tedy označovat místa, kde se slaná voda mísila se sladkou a tuto již bylo možné pít. Faktem je, že označování těchto míst sochami a následné budování staveb k získávání sladké vody by mohlo vysvětlovat, jak Rapa Nui přežili a prosperovali.
Moai byly možná místním ukazatelem, díky němuž lidé znali cestu k vodě. Je třeba provést další výzkum, který by domněnku potvrdil, ale Lipo říká, že po stovkách let je možné, že se konečně definitivně dozvíme pravdu.
Zdroje:
