Vědci odhalili tajemství Velké čínské zdi: Konečně zjistili, k čemu sloužila

Velká čínská zeď je považována za největší stavební projekt všech dob.

Velká čínská zeď je považována za největší stavební projekt všech dob.

Foto: Shutterstock/Zhudifeng

Velká čínská zeď je považována za největší stavební projekt všech dob. Jako obří kamenný had se táhne napříč krajinou severní Číny. Se všemi odbočkami a zdvojeními měří 21 196 km. Za jakým účelem byla vůbec postavena?

Historie Wan-li čchang-čcheng neboli „Zdi dlouhé deset tisíc li" začíná v 7. století před naším letopočtem ve státě Chu, který se s její pomocí bránil útokům svých nepřátel. O téměř 450 let později došlo díky Prvnímu císaři Čchin Š'-chuang-ti k sjednocení země. Ten nařídil, aby se začaly propojovat již existující úseky opevnění, jež byly postaveny v období válčících států v 5. až 3. století př. n. l.

Zeď byla v průběhu času rekonstruována a dostavována. Současnou podobu získala během dynastie Ming v době od konce 15. do začátku 17. století. V první fázi bylo na její stavbu údajně naverbováno 3,5 milionu obyvatel říše. Budovalo se za každého počasí. Během kruté zimy, úmorného horka, na strmých svazích hor i v písku pouště Gobi.

Unavující práce si vybrala svoji daň. Předpokládá se, že při stavbě zdi zemřelo nejméně půl milionu dělníků. Říká se, že jedním z materiálů, z nichž je postavena, jsou jejich těla. Proto se jí přezdívá „Nejdelší hřbitov světa" nebo „Zeď slz".

Funkce Velké čínské zdi

Udává se, že Wan-li čchang-čcheng měla obrannou funkci a chránila před vpády kočovných kmenů a mongolskými nájezdy. Spojuje až 25 tisíc pevností a věží, které můžeme přirovnat k našim hradům. Byly v nich uloženy zbraně a sloužily jako pozorovací stanice. Hlídky v nich spolu komunikovaly pomocí kouřových signálů.

Karlův most v Praze.

Podívejte se na úžasnou animaci stavby Karlova mostu. Byla velmi rafinovaná

Podle izraelského archeologa Gideona Shelach-Laviho ale vojáci nekontrolovali jen nepřátele. „Předpokládám, že dávali pozor na samotný pohyb nomádské populace a jejich stád. Mohly se zde vybírat také daně," říká vědec.

Obří schrány v egyptském serapeu v Sakkáře.

Pod pyramidou leží obří stotunové boxy. Vědci nechápou, jak byly vyrobeny

Ten se se svým týmem zaměřil na severní linii Velké čínské zdi, která prochází Mongolskem. „740 kilometrů dlouhý úsek ale není tak masivní a kompaktní, aby zabránil hordě nepřátelských nájezdníků vpádu do říše. To je podezřelé," vysvětluje. „Navíc se line údolími a je blízko cest. Tato část tedy nemohla mít vojenskou funkci."

Severní část Velké čínské zdi

Shelach-Lavi a jeho tým izraelských, mongolských a amerických vědců použil k prozkoumání severní linie drony, satelitní snímky s vysokým rozlišením a tradiční archeologické postupy. Dva roky studoval strukturu zdi a styl její stavby.

Zdroj: Youtube

„Před naším výzkumem si všichni mysleli, že tzv. Čingischánova zeď chránila před nomádskými nájezdníky. To ale pravděpodobně není pravda. Hlídky měly jediný úkol. Jako Velký bratr kontrolovat pohyby obyvatel."

Zdroj:

www.archspace.cz, www.israel21c.org, www.sciencealert.com