Portál do podmořského světa se nachází v blízkosti malého atolu Lighthouse Reef, 70 km od Belize City. Má téměř dokonale kruhový půdorys o průměru 300 metrů a hloubce 124 metrů. Obklopený je malebným pásem nazelenalé pevniny.
Poprvé se díru snažil prozkoumat francouzský námořník, oceánograf a filmař Jacques Cousteau v roce 1971. Jeho výprava potvrdila, že se jedná o krasovou jeskyni. Objevil nádherné stalaktity, jež prozradily, že vznikla během poslední doby ledové asi před 14 000 lety, předtím, než hladina moří začala stoupat a podzemní prostory zaplavila.
Velká modrá díra
Krápníky totiž vznikají pouze v suchém prostředí, usazováním rozpuštěné látky z nasyceného vodního roztoku při změnách okolní teploty a tlaku. Díra, kterou vidíme dnes, je zhrouceným stropem jeskyně.
V zimě roku 2018 proběhla další expedice. Posádka z Aquatica Submarines se pokusila dosáhnout dna propadliny a vytvořit 3D mapu jejích útrob. Pomocí sonarového skenování vědci odhalili, že vody Modré díry jsou plné života. Ten však kypí pouze do hloubky 90 metrů.
„Viděli jsme útesové žraloky, želvy a obří korály. Když jsme se však posunuli níž, živočichové jako mávnutím kouzelného proutku zmizeli,” vysvětluje oceánografka Erika Bergman. „Na vině byla tlustá vrstva jedovatého sirovodíku pokrývající šířku celého ponoru jako plovoucí pokrývka.”
Tajemství bahna
Když odborníci dosáhli dna, rozesmáli se. „Našli jsme dvoulitrovou láhev koly a ztracenou GoPro kameru obsahující nějaké fotky z dovolené. Pak nám ale ztuhl úsměv na tváři,” říká expertka. Tým objevil také ostatky dvou lidí, kteří zde zmizeli při potápění.
Ležely pohřbené v bahně, které je samo o sobě dobrým geologickým záznamem všech meteorologických a klimatických změn, k nimž během tisíciletí došlo. „Například jsme zjistili, že v době mayského kolapsu byly časté masivní bouřkové cykly následované výraznými suchy,” chlubí se oceánografka.
