Teorie velkého třesku je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu. Od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání.
Velký třesk byl vyvozen z teorie rozpínání vesmíru. Podle současných fyzikálních modelů je vesmír starý asi 13,8 miliard let, ale jeho počáteční stav a přesný průběh velkého třesku není znám. Někdy se hovoří o formě tzv. počáteční singularity, ve které byla měření času a délky bezpředmětná a teplota a tlak byly nekonečné.
Myšlenku časového bodu, kdy začalo pozorované rozpínaní vesmíru, navrhl jako první roku 1931 belgický kněz a astronom Georges Lemaître. Za počátek tehdy považoval prvotní atom či kosmické vejce. Termín „velký třesk“ poprvé použil Fred Hoyle v roce 1949 během programu rozhlasové stanice BBC s názvem Podstata věcí. Hoyle byl zastáncem stacionárního vesmíru a dehonestující název použil pro odsouzení této teorie.
Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují.
Z ničeho vzniklo něco
Co přesně se stalo na úplném počátku, neví nikdo. Víme jen to, že to nebyl obyčejný den, protože na rozdíl od všech pozdějších dnů, tento den neměl včerejšek. Teorii velkého třesku a vzniku hvězd není přitom možné stručně popsat. Podle ní vznikl vesmír z nekonečně malého bodu, který náhle explodoval a v nepatrném okamžiku „vyplivl“ hmotu, čas i prostor. Na teorii o vzniku vesmíru se podívejte zde:
Otázek je zde hned několik: Co přesně třesklo, proč a odkud se to "něco" vůbec vzalo? Pokud předtím neexistovala hmota, čas ani prostor, pak "něco" muselo vzniknout z "ničeho". Vlastně, i kdyby se zjistilo, že vesmír vznikl z vejce, tak bychom si položili stejnou otázku: „Kde se tuto vejce vzalo?“ Pokud v černých dírách může něco zmizet v ničem, tak proč by z ničeho nemohlo vzniknout něco?
Černé díry
V roce 1965 britský fyzik a matematik Roger Penrose na základě Einsteinovy Obecné teorie relativity zjistil, že pokud velmi hmotná hvězda podlehne gravitaci, dojde ke kolapsu a vznikne singularita – hvězda se vlivem vlastní gravitace smrští do prostoru s nulovým objemem a hustota i zakřivení časoprostoru vzrostou do nekonečna. Této singularitě se začalo říkat "černá díra" a byla to další úspěšná předpověď obecné relativity, neboť první černá díra byla objevena až o 6 let později.
Časová osa metrické expanze prostoru, kde prostor, včetně hypotetických nepozorovatelných částí vesmíru, je vždy reprezentován kruhovými řezy.
Problémy kolem teorie
Během historie teorie velkého třesku vyvstalo několik problémů. Některé jsou dnes už překonané buď změnami teorie nebo přesnějšími měřeními. Jiné se nepovažují za fatální. Malý počet zastánců nestandardní kosmologie věří, že žádný velký třesk nikdy nenastal, a tvrdí, že řešení těchto problémů vyžaduje účelové úpravy a dodatky. Nejčastěji jsou napadány části standardní kosmologie, které zahrnují temnou hmotu, temnou energii a kosmickou inflaci. Ačkoli některé aspekty teorie zůstávají nevysvětlené fundamentální fyzikou, naprostá většina astronomů a fyziků souhlasí, že velmi dobrá shoda mezi teorií velkého třesku a pozorováními pevně zakotvila všechny základní části teorie.
Interpretace
Velký třesk jakožto vědecká teorie není spojený se žádným náboženstvím, ale z hlediska filozofie existuje několik interpretací. Některé z těchto myšlenek si kladou za cíl vysvětlit příčinu samotného velkého třesku a byly označené některými naturalistickými filozofy jako moderní mýty stvoření. Někteří lidé zase věří, že teorie velkého třesku dává podporu tradičním názorům na stvoření tak, jak jsou předkládány v Genesis, nebo že všechny teorie spojené s velkým třeskem se s takovými názory neshodují.
Na jednu z teorií původu všeho se můžeme podívat tady:
Podle původní teorie by například vesmír vypadal úplně jinak a byl mnohem menší, než jaký se zdá dnes.
Zdroje:
informace.top, cs.wikipedia.org, qwertasip.estranky.cz, en.wikipedia.org/wiki/Big_Bang
