Psal se rok 1944 a v zajateckém táboře Stalag Luft III se schylovalo k útěku. Letci úspěšně vykopali tři tunely – Tom, Harry a Dick. Na první tunel nacisté narazili a zasypali ho, o dvou dalších nevěděli. Příprav na úprk z německého zajetí se účastnili i tři Češi.

Pilot RAF Arnošt Valenta perfektně ovládal němčinu a měl na starosti zpravodajskou službu a kontakt s dozorci. Také pro vězně sháněl peníze. Podílel se na kopání tunelů a díky jazykovým znalostem věděl o každém nepřítelově kroku.

Druzí dva Češi se jmenovali Bedřich Dvořák a Ivo Tonder. Dvořák v krejčovské dílně v táboře šil pro útěkáře maskovací civilní oblečení z dek Červeného kříže a uniforem, Tonder se od začátku účastnil kopacích akcí.

Den D

Zbylí vězni obstarávali falešné doklady, potřeby nutné k vyfotografování a vyvolání portrétů, podpláceli dozorce, aby jim do tábora přinesli sukna, sháněli krémy na boty, kterými poté přebarvili civilní oblečení. Také tu byla četa tzv. tučňáků, ta v kalhotách odnášela vyhrabanou hlínu a rozsypávala ji různě po táboře. Na útěk se podle původních plánů připravovalo kolem 220 vězňů, šance se však naskytla pouze třetině.

V noci 24. na 25 března 1944 se 110 metrů dlouhým tunelem dostalo na druhou stranu ostnatého plotu 76 vězňů. Rozdělili se dvou skupin, jedna odešla na nádraží, druhá pokračovala pěšky. Valenta se ocitl v první skupině a měl vymyšlené civilní alias – předstíral stavitele Müllera, jedoucího na služební cestu do Gdaňska. Jenže vlak jim ujel a další měl přijet až ráno. Mrazivá zima jim nedovolovala stát na jednom místě, a do protektorátu se vydali pěšky. Nedlouho poté na ně narazila německá jednotka.

Hitlerův rozkaz

Nacisté pochytali 50 vězňů a na přímý rozkaz Adolfa Hitlera je zastřelili. Mezi nimi byl i Valenta. Dalších jednadvacet zatčených utečenců putovalo zpět do zajateckého tábora. Dvořák a Tonder byli označeni jako zrádci země a posláni na hrad Colditz, speciální věznice pro spojenecké zajatce. Po válce je osvobodili Američané. Po útěku dorazili do bezpečí pouze tři letci – dva Norové a jeden Holanďan.

Na vykonavatele trestů za útěk si došlápla Velká Británie. V procesu trvajícím tři roky bylo 3. září 1947 odsouzeno k popravě čtrnáct lidí, dva soud poslal na doživotí a tři si měli odpykat desetiletý trest. O největším útěku v historii druhé světové války vznikl v roce 1963 film Velký útěk se Stevem McQueenem a Charlesem Bronsonem v hlavních rolích.