Podivný monument byl objeven sovětskými vědci v roce 1976 a okamžitě vyvolal velký rozruch. Místo získalo přezdívku Velrybí alej a stalo se turistickou atrakcí, která vzbuzuje podobné otázky jako anglický Stonehenge. Kdo upevnil těžké velrybí kosti o délce 5 metrů do zmrzlé země a proč se měly v pravidelných rozestupech tyčit k nebi?
Archeologové mají ve zvyku za vším vidět náboženské rituály. Nejinak je tomu v případě Velrybí aleje. Podle obecně rozšířené teorie Velrybí alej bývala posvátným místem Inuitů, kteří ji vystavěli během 14. století, kdy malá doba ledová způsobila dlouhé mrazivé zimy a nedostatek potravin. Pod velrybími kostmi se pak scházeli zástupci jednotlivých inuitských kmenů, přinášeli oběti bohům a řešili společný postup proti hladu.
"V historii severovýchodní Eurasie se jedná o stejný poklad, jakým je Stonehenge nebo egyptské pyramidy," napsal o Velrybí aleji ruský cestovatel a fotograf Evžen Basov.
(Zdroj: hwww.sciencealert.com, prosinec 2014)
Velrybí alej na ostrově Yttygran
Místní Inuité ale v aleji žádnou záhadu nevidí. Místo podle nich sloužilo jako velká řeznická stanice pro lovce velryb, kteří zde maso kytovců porcovali a ukládali v chladných podzemních jámách. Lokalita zabírá pás zhruba 500 metrů na severním pobřeží ostrova, okolo kterého velryby pravidelně migrují. Šlo tedy o příhodné místo z hlediska lovu a zároveň o neutrální půdu k obchodování. Ostrov Yttygran se navíc v řeči Inuitů nazývá Sikliuk, což v překladu znamená "Jáma masa". Není tu žádná souvislost s božstvem, pouze s jídlem.
Je proto možné, že clonu tajemstvíokolo Velrybí aleje uměle vytvářejí cestovní agentury, které sem chtějí nalákat co nejvíce turistů. Zvláštní, až mrazivé kouzlo se ovšem místu upřít nedá. Na kostech trčících ze země do obří výšky je něco strašidelného. Procházka mezi nimi rozhodně nahání hrůzu.
(Zdroj: en.wikipedia.org)
