V současné době je Venuše doslova peklem. Průměrná teplota se tu pohybuje okolo 370°C, přestože hustá mračna tvořená kyselinou sírovou odrazí 70 procent slunečních paprsků. Je tu tedy nejen výheň, ale i věčné šero. A do toho prší vražedný kyselý déšť. Většinu atmosféry tvoří oxid uhličitý, doplněný dusíkem. Atmosferický tlak u povrchu je 90krát vyšší než na Zemi, což odpovídá tlaku v kilometrové hloubce pod mořskou hladinou.
Jak to asi na Venuši vypadá a v čem se tato planeta podobá Zemi? Podívejte se na video:
Místo k životu - ale ne navždy
Vědci z NASA nicméně před dvěma lety vypracovali několik simulací pravděpodobného vývoje Venuše v dávné historii a v podstatě jimi potvrdili hypotézu, kterou formulovali už v 60. letech minulého století. Všechny simulace se totiž shodly v náznacích, že na planetě kdysi bývala stabilní teplota v rozmezí 20 až 50°C.
To už zní jako mnohem příjemnější klima. Co je ještě zajímavější, tato příznivá teplota zde zřejmě přetrvala celé 3 miliardy let. To je zajisté dostatečně dlouhá doba na to, aby se zde stihl vyvinout život.
"Za stabilních podmínek by byla Venuše schopna udržet na povrchu vodu v kapalném skupenství, což by umožnilo vznik života," uvedl jeden z autorů studie Michael Way.
Zhruba před 700 miliony lety však došlo k radikální změně klimatu, která planetu proměnila v pekelnou krajinu, jak ji známe dnes. Do atmosféry se uvolnily ohromné zásoby oxidu uhličitého, do té doby ukrytého v horninách. Následoval masivní skleníkový efekt, jenž se nedal zvrátit.
Změnu atmosféry na Venuši zřejmě způsobila sopečná činnost.
Varování pro Zemi?
Co tuto katastrofu odstartovalo, není jasné. Podle vědců šlo nejspíš o výsledek magmatické činnosti, avšak důkazy o tom zatím chybí. V souvislosti s globálním oteplováním na naší vlastní planetě se zároveň ozývají varovné hlasy, že by Země jednoho dne mohla dopadnout jako její pekelná sousedka. A viníkem by přitom nemusela být přírodní katastrofa, nýbrž samo lidstvo.
Výsledky studie NASA letos v říjnu zpochybnil tým švýcarských astronomů vedený Martinem Turbetem z Ženevské astronomické observatoře. Podle jeho modelu se Venuše po svém vzniku nikdy neochladila na snesitelnou teplotu, protože oblačnost byla v té době velmi řídká a nedokázala ochránit povrch před horkým Sluncem.
Rozhodčím ve sporu dvou protikladných tvrzení by mohla být sonda VERITAS, která se chystá vystartovat k Venuši v roce 2028. Po její misi bychom měli mít o pekelné planetě mnohem více informací.
Zdroje: https://www.space.com/, https://www.nature.com/, https://www.science.org/
