Nasa zveřejnila tajemný zvuk, který nahráli na Venuši. Poslechněte si ho

Parkerova solární sonda

Parkerova solární sonda

Foto: Profimedia.CZ

Venuše by mohla být přívětivou planetou podobnou Zemi, kdyby na ní nepanovaly podmínky přímo pekelné. Teplota se na povrchu pohybuje okolo 450°C, atmosféru tvoří oxid uhličitý a místo vody zde prší kyselina sírová. Vědci se ale domnívají, že tento stav na Venuši nebyl odjakživa. A nedávno dokonce v její ionosféře zachytili podivné rádiové signály, které znějí jako hudba.

Tajemné signály o nízké frekvenci zaznamenala Parkerova solární sonda, když v červenci roku 2020 prolétla horními vrstvami Venušiny atmosféry. Odborníci z NASA je převedli do zvukového záznamu, který by klidně mohl podbarvit nějaké hollywoodské vesmírné drama. Zaposlouchejte se do zvláštních tónů vydávaných naší pekelnou vesmírnou sousedkou: 

Zdroj: Youtube

Hudba iontových částic

Vědci byli záznamem zpočátku zaskočeni. Netušili, kde k němu mohla Parkerova sonda přijít. "Přemýšlel jsem o tom celý den. Ale pak jsem se ráno vzbudil a uvědomil jsem si, že vlastně vím, co to je," vyprávěl výzkumník NASA Glyn Collison. Radiový signál byl podle něj nápadně podobný záznamům, které dříve nahrála sonda Galileo v ionosférách Jupiterových měsíců. Pro upřesnění, ionosféra je horní vrstva atmosféry, tvořená množstvím plynů, iontů a elektronů. Shluky nabitých částic pak mohou vydávat, šířit a odrážet různé rádiové signály.

Astronomové na základě záznamu dokázali vypočítat hustotu Venušiny ionosféry a zjistili, že se výsledek liší od dat získaných při předchozí misi. Rozdíl je podle nich způsoben odlišnou sluneční aktivitou. "V době solárního minima je ionosféra o poznání méně hustá než v době, když se sluneční cyklus blíží maximu," vysvětlil Glyn Collison.

Venuše je na pohled velmi půvabnou planetou.Venuše je na pohled velmi půvabnou planetou.Zdroj: Profimedia.CZ

Zlá sestra

Ačkoli oběžná dráha Venuše má ke Slunci blíže než dráha zemská, v minulosti tu mohly panovat příznivé podmínky pro život. Venuše se podobá Zemi jak velikostí, tak hmotností, a bývá proto nazývána její "sestrou". Většinu jejího povrchu v současné době zabírají lávové pláně, ale někteří vědci se domnívají, že před nějakými 700 miliony lety tu mohly existovat oceány plné života.

dalekohled CSIRO radioteleskopické observatoře Parkes v Novém Jižním Walesu v Austrálii

Mimozemský signál z Proximy Centauri byl omyl. Omlouváme se, říkají vědci

Potom se však vlivem neznámé katastrofy podnebí změnilo, atmosféra se zaplnila oxidem uhličitým a vytvořila skleníkový efekt, který planetu proměnil ve vyprahlou poušť. Nesnesitelně vysoký tlak v kombinaci s pekelnou teplotou dnes nedává šanci na přežití žádnému živému organismu. Na povrch přitom proniká jen velmi málo slunečního světla. Den je tu zamračený a pochmurný, a přesto spalující. 

Měsíc je vzpomínkou na dávný střet dvou těles

Země pod povrchem skrývá další starou planetu. Theia pomohla vzniku života

Zdroje: www.sci-news.comwww.yahoo.comwww.space.com