Tajemné signály o nízké frekvenci zaznamenala Parkerova solární sonda, když v červenci roku 2020 prolétla horními vrstvami Venušiny atmosféry. Odborníci z NASA je převedli do zvukového záznamu, který by klidně mohl podbarvit nějaké hollywoodské vesmírné drama. Zaposlouchejte se do zvláštních tónů vydávaných naší pekelnou vesmírnou sousedkou:

Zdroj: Youtube

Hudba iontových částic

Vědci byli záznamem zpočátku zaskočeni. Netušili, kde k němu mohla Parkerova sonda přijít. "Přemýšlel jsem o tom celý den. Ale pak jsem se ráno vzbudil a uvědomil jsem si, že vlastně vím, co to je," vyprávěl výzkumník NASA Glyn Collison. Radiový signál byl podle něj nápadně podobný záznamům, které dříve nahrála sonda Galileo v ionosférách Jupiterových měsíců. Pro upřesnění, ionosféra je horní vrstva atmosféry, tvořená množstvím plynů, iontů a elektronů. Shluky nabitých částic pak mohou vydávat, šířit a odrážet různé rádiové signály.

Astronomové na základě záznamu dokázali vypočítat hustotu Venušiny ionosféry a zjistili, že se výsledek liší od dat získaných při předchozí misi. Rozdíl je podle nich způsoben odlišnou sluneční aktivitou. "V době solárního minima je ionosféra o poznání méně hustá než v době, když se sluneční cyklus blíží maximu," vysvětlil Glyn Collison.

Zlá sestra

Ačkoli oběžná dráha Venuše má ke Slunci blíže než dráha zemská, v minulosti tu mohly panovat příznivé podmínky pro život. Venuše se podobá Zemi jak velikostí, tak hmotností, a bývá proto nazývána její "sestrou". Většinu jejího povrchu v současné době zabírají lávové pláně, ale někteří vědci se domnívají, že před nějakými 700 miliony lety tu mohly existovat oceány plné života.

Potom se však vlivem neznámé katastrofy podnebí změnilo, atmosféra se zaplnila oxidem uhličitým a vytvořila skleníkový efekt, který planetu proměnil ve vyprahlou poušť. Nesnesitelně vysoký tlak v kombinaci s pekelnou teplotou dnes nedává šanci na přežití žádnému živému organismu. Na povrch přitom proniká jen velmi málo slunečního světla. Den je tu zamračený a pochmurný, a přesto spalující.

Zdroje: www.sci-news.com, www.yahoo.com, www.space.com