Fosfan, hydrid fosforu skládající se z jednoho atomu fosforu a třech atomů vodíku, se před třemi lety objevil na seznamu možných biosignatur, chemických známek života na exoplanetách. V pozemské atmosféře je totiž seskupován výhradně antropogenní aktivitou. Vyrábějí ho mikroorganismy žijící v prostředí bez kyslíku. Právě molekuly této látky byly nalezeny v atmosféře planety Venuše.

Fosfan objevil tým badatelů z Astronomického ústavu University of Cambridge na základě rozboru zaslaných dat, které získal havajský teleskop Jamese Clerka Maxwella a soustava teleskopů ALMA v oblasti milimetrových rádiových vln. Vědci vypočetli, že jeho koncentrace se pohybuje kolem 1 ppb (jedna částice z miliardy). I přesto, že se zdá, že je ho zanedbatelné množství, v atmosférické chemii ho může být řádově až miliard tun. Navíc se hromadí v tzv. zóně života, tedy ve vrstvě atmosféry 53–61 km nad povrchem.

Život na Venuši

Na základě současného poznání by se fosfan na Venuši vyskytovat neměl. Běžný by byl, kdyby splňoval model atmosférické chemie na planetě. Podle něj by zde muselo být 200× více sopek, než se pozoruje, o deset milionů více blesků či o sto milionů více impaktů meteoroidů.

Fosfan totiž vzniká dvěma způsoby. Na plynných obrech je tvořen za extrémních tlaků a teplot. Pak je vzestupným prouděním vynášen do atmosféry. Na Zemi ho produkují mikroorganismy žijící v bezkyslíkatém prostředí bažin a trávicích traktů živočichů. Odkud se tedy na kamenné Venuši vzal?

Zatím jedinou odpovědí je, že se v atmosféře rozpálené planety vyskytují mikroorganismy, které dokáží přežít extrémně kyselé prostředí. Ke své ochraně mohou využívat „kapsy“ tvořené amoniakem. Ten dokáže spustit chemické reakce, jež umí neutralizovat kapky kyseliny sírové. Mraky se tak stávají potenciálně obyvatelnějšími. Sami autoři objevu však uznávají, že potvrdit „život" na Venuši zatím nemohou. Ke konečnému verdiktu by potřebovali vzorky.

Mimozemská aktivita

Současné vědecké poznatky naznačují, že druhá planeta Sluneční soustavy mohla mít po miliard let stabilní klima a byla tak obyvatelnou. Podle simulace amerického vědce Michaela Waya se na Venuši nacházely oceány a teplota se pohybovala od 20 do 50 stupňů Celsia. Kataklyzmatická sopečná událost však mohla způsobit katastrofu ve formě nadměrného skleníkového efektu.

Zdroj: Youtube

Mikroorganismy produkující fosfan tak mohou odkazovat na dobu, kdy byla planeta pohostinná. Také na Zemi lze v troposféře i stratosféře nalézt bezpočet spor, jež atmosféru využívají k osídlení dalších stanovišť. Mohly se tyto organismy dostat z naší sousedky i k nám? Vědci tuto možnost nezavrhují.

Zdroje: www.ancient-origins.net, epochalnisvet.cz, www.abicko.cz