O datu narození Hrubé se dodnes spekuluje. Ve hře jsou tři varianty, a to léta 1919, 1920 a 1923. Sama Věra o svých narozeninách mlžila. Už jako malá holčička tíhla ke sportu, nejvíce ji bavil balet a krasobruslení.

Druhému zmíněnému koníčku posléze propadla natolik, že se dostala do československé reprezentace. Trénovala na zamrzlé Vltavě nebo Berounce, a když byl v třicátých letech postaven stadion na Štvanici, přesunula se tam.

Dceři bohatého pražského klenotníka se dostalo té nejlepší výchovy. Vyrůstala v klášterní škole sester Voršilek v Doksech. Zde z ní vyrostla dívka moderního smýšlení se vztahem k pohybu.

To, že Věra sport miluje, se ostatně ukázalo záhy. Vypracovala se na jednu z nejlepších československých krasobruslařek své doby a závodila na mistrovstvích Evropy.

Odsekla Hitlerovi a pak emigrovala

V roce 1936 skončila v Berlíně na 15. místě a rok na to v Praze se vyšvihla už na příčku sedmou. V roce 1936 také reprezentovala rodné Československo na zimních olympijských hrách v Garmisch-Partenkirchenu, kde si ji všiml i Vůdce Adolf Hitler.

Byla typického nordického vzezření, krásná a nadaná, tudíž není divu, že ji Hitler chtěl pod svá křídla. Údajně se měli soukromě setkat a Vůdce jí nabídl německé občanství a hákový kříž na prsa pro reprezentaci Německa.

Tehdy prostořeká, sebevědomá a drzá Hrubá mu prý odpověděla, že raději bude bruslit na hákovém kříži, než ho mít na sobě. Není divu, že když byl v roce 1939 zřízen Protektorát Čechy a Morava a začala nacistická okupace, Věra se i s rodinou přesunula za velkou louži do USA, kde už působil její bratr v pozici filmového producenta.

Ačkoliv tedy měla už dveře do světa filmu pootevřené, ze začátku se věnovala tomu, co milovala nejvíce. Krasobruslení. Působila v krasobruslařské show s názvem Ice Vanities a netrvalo dlouho a opakoval se podobný scénář z roku 1936.

Tentokrát si ji ale všiml člověk s dobrým srdcem, prezident Republic Picture Herbert Yates. Yatese československá kráska natolik okouzlila, že jí nabídl nejen dlouhodobý kontrakt, ale kontrakt s ní uzavřel i v osobním životě. Ačkoliv byl o celých osmatřicet let starší, Věra si ho vzala za manžela.

Tím začal její americký sen, dveře do světa filmu měla otevřené a zahrála si po boku Johna Wayna. Ten ji nicméně označil za svou herecky nejslabší partnerku a nemilosrdná byla i všeobecná kritika.

Přízvuku se nezbavila

Ačkoliv jí její manžel, který kvůli ní opustil manželku a děti, najal osobního lektora angličtiny, silného přízvuku se nikdy nezbavila. A to se Američankou snažila stát, jak se dalo. Dokonce si i změnila jméno na Vera Ralston Hruba. Ralston byly Hrubé oblíbené cereálie, které každé ráno snídala.

Na rodné Československo ale novopečená Američanka nezapomněla. Dokonce se jednou ve čtyřicátých letech vrátila, zahrála si ve filmu Jiřího Krejčíka Týden v tichém domě. Po nacistech ale začali zemi sužovat jiní paraziti, a to komunisté.

Hrubá se tedy opět sbalila a odcestovala zpět do Ameriky. Tentokrát už nadobro, protože bolševici jí její zaoceánský úspěch nemohli prominout a v rodné zemi měla být navždy zapomenuta.

To se soudruhům částečně i povedlo. Dodnes není Vera Ralston Hruba v širším povědomí. Zato v Americe má dokonce svoji hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Ralston Hrubá se psychicky zhroutila, když její manžel Herbert v roce 1966 zemřel. Nicméně jí zanechal pohádkové dědictví, s nímž se truchlilo o něco lépe.

V roce 1973 se ještě jednou provdala, tentokrát za mladšího muže. S obchodníkem Charlesem de Alvou žila až do své smrti v 2003. Vera Ralston Hruba zemřela 9. února 2003 v americké Santa Barbaře po dlouhém boji s rakovinou.

Zdroje: krajskelisty.cz, olympijskytym.cz, zena-in.cz

Související články