Příběh okouzlující krásky…

… začíná v Praze, kde se narodila 28. února 1944. Od malička miluje malování, výtvarný talent má po babičce, ale také zpívá v Kühnově dětském sboru a později se stává jeho sólistkou. Po devítce se ale rozhodne pro studia na uměleckoprůmyslové škole. Ve zvolenému oboru aranžér-výtvarník však pracovat nezačne. Ve vínku má ještě jiný dar, o kterém v té době Věra Křesadlová nejspíš nemá tušení…

Na „umprumce“ si často filmaři do konkurzů vybírají pohledné dívky, paní Věra je mezi vybranými. Začíná tak svůj seznam filmových rolí v komedii Prosím nebudit a sci-fi snímku Ikárie XB1. Jako středoškolačka také zpívá v bigbítové kapele Crystal. Na jednom z koncertů upoutá pozornost začínajícího, později oscarového a úspěšného režiséra a scénáristy Miloše Formana (1932–2018), který jí nabídne roli v připravovaném krátkometrážním filmu Konkurs (1962) o fiktivním konkurzu do divadla Semafor. Roli přijímá a její život tak nabírá jiné obrátky.

Osudový Konkurs

Zásluhou Formanova debutu tak vlastně úspěšně prošla jakoby skutečným konkurzem, protože získala angažmá v Semaforu, kde působila v letech 1963 až 1989. Na jejích stránkách se lze dočíst, že na to období vzpomíná velice ráda, stejně jako na krásné okamžiky se Swing Bandem Ferdinanda Havlíka, spoluzakladatele a skladatele Semaforu.

Semafor si ještě připomeňme na následujícím videu:

Zdroj: Youtube

Nejen díky tomu, ale své přirozenosti, smyslu pro humor i svému půvabu se v 60. letech stala i jednou z nejoblíbenějších filmových hereček. Její srdcovou rolí je Štěpa v komediálním dramatu Intimní osvětlení (1965). Z té doby si ji můžeme vybavit jako trestankyni v Menzlových Skřiváncích na niti.

Během natáčení Konkursu mezi ní a mladým režisérem přeskočila pomyslná jiskra. V roce 1964 se vzali a 23. srpna téhož roku se jim narodila dvojčata Petr a Matěj. Už jako mimina se objevili v povídkovém filmu Zločin v dívčí škole, kde hrála i paní Věra. Pamatovat si je spíš můžeme z trilogie o Homolkových jako Péťu a Máťu, ve které jejich maminka ztvárnila paní Novákovou. Oba u filmu zůstali. Petr vystudoval DAMU, je herec, divadelník a loutkař. Matěj je scénický výtvarník, grafik a ilustrátor.

Další hrátky osudu  

V době kolem událostí srpna 1968 byla celá rodina v Paříži, kde Forman připravoval nějaký film. Poté odjel do Spojených států a paní Věra se po společné dohodě vrátila se syny domů. Režisér zůstal za oceánem. Rodinu tak rozdělily politické události a během dalších třiceti let se manželé viděli jen čtyřikrát.

Zůstal jim hezký vztah i poté, co se za čas stal na dalších patnáct let partnerem paní Věry režisér, dramaturg a producent Jan Kratochvíl. Když se jim v roce 1977 narodil syn Radim, uvažovala o rozvodu, žádost však nepodala. Pokud měl Forman v rodné zemi rodinu, nebyl považovaný za emigranta. Jejich manželství bylo úředně rozvedeno až v roce 1999. Oba otcové synů paní Věry k sobě nechovali nevraživost. Naopak se několikrát setkali a všechny syny měli za své. Radim také zůstal v branži. Vystudoval film a sinologii.  

Útěk od filmu

Věra Křesadlová sice od herectví neutekla nadobro, naposledy se před kamerou ocitla ještě v roce 2016 v milostném příběhu Pohádky pro Emu, ale po sametové revoluci se rozhodla vyzkoušet si i jinou roli. Tentokrát zvítězila v konkurzu na správkyni rezidence Václava a Olgy Havlových, a měla čest starat se nějaký čas o jejich domácnost i připravit čaj pro Margaret Thatcherovou.

Stále pohledná osmdesátnice dnes žije v pražském bytě na Malé Straně, který sdílela s Formanem. Před několika lety se vrátila ke své původní profesi. Již v roce 1969, kdy navštívila svého muže v New Yorku, se zamilovala do lamp ve stylu Tiffany, která tam viděla.

Přibližně o deset let později je zkoušela sama tvořit, ač sehnat materiál nebylo v té době snadné. Sklo a šablony si vozila z Německa, kde vystupovala se Swing Bandem. Dnes jedinečná a originální svítidla nejen vytváří na zakázku, ale i vystavuje. Je také autorkou zakázkových vitráží. Spíš než za herečku a zpěvačku se považuje za výtvarnici a je ráda, že v jejích stopách jdou i její vnučky.

Zdroje: zeny.iprima.cz, zivotopis.osobnosti.cz, www.kresadlova.cz, www.novinky.cz