Za vlády Marie Terezie a Josefa II. dosáhla vojenská správa mnoho pokrokových změn. Stálá armáda byla nutností a považovala se za jeden z hlavních pilířů habsburské monarchie. Hrabě Bedřich Vilém Haugwitz, prezident královského úřadu v Opavě, přišel v roce 1748 s návrhem, že by se mělo vybudovat vojsko čítající 108 tisíc mužů.

Doplňování do vojenských řad se mělo provádět na základě svobodného verbování. Vzhledem k výši stavů ozbrojené síly byla praxe naprosto odlišná. Odvody nařizovala dvorská válečná rada na základě dat ze sčítání obyvatelstva. Konkrétní budoucí vojáky vybírali rychtáři a panští úředníci.

Verbování v historii

Do armády museli vstoupit všichni muži ve věku od 17 do 40 let. Existovaly však výjimky. Osvobozeno bylo duchovenstvo, úřednictvo, šlechta, lékaři, vysoce postavení měšťané, živnostníci, umělci, sedláci obhospodařující alespoň čtvrtlán zemědělské půdy, studenti, učitelé, poštmistři, právníci, obchodníci, ředitelé manufaktur, loďaři a muži pracující v dolech, prachárnách, hamrech a železárnách.

Odváděni tak byli tzv. špatní hospodáři, přebyteční řemeslníci, domkaři bez dětí a půdy, tuláci, pytláci a nepohodlní poddaní. Aby se předešlo úniku nebo ukrývání povolaných, odvod se prováděl především během noci. „Už za tmy zabušil ouřední slouha s naším nepřejícným sousedem na stavení. Vrazili do světnice a naráželi na to, že jsem prý vydaný. Jak jsem se lekl. Musel jsem se rychle obléknout a pak mě vedli jako zločince do vrátnice, kde jsem čekal do rána," vypravoval v roce 1805 Filip Jakub Pešek z Todic.

Každého rekruta pak prohlížela vizitační komise skládající se z důstojníků pluku a lékaře. Nováček musel měřit od 168 do 180 centimetrů, mít dostatečnou tělesnou konstrukci a hlavně zdravé zuby. Ty byly důležité pro trhání papírových nábojů. Muži, kteří se snažili vojenské službě vyhnout, si chrup dobrovolně vyráželi a trhali.

Vojenská služba v Čechách

Pokud byli odvedenci označeni za způsobilé, museli složit přísahu a dostali jako „závdavek" tři zlaté. Za to si měli koupit základní osobní výbavu jako hřeben, kartáček na zuby, příbor apod.

Po neúspěchu v bitvě u Slavkova v roce 1805, kdy mezi sebou bojovalo Francouzské císařství se spojenými vojsky Ruského impéria a Habsburské monarchie, bylo politickým představitelům a nejvyšší generalitě jasné, že armáda se musí opět reformovat. Arcivévoda Karel zkrátil vojenskou službu na čtrnáct let, snažil se omezit tělesné tresty a zlepšil celkovou životní úroveň vojáků. Důraz se začal klást také na ideovou přípravu rekrutů. Ti měli disponovat láskou k vladaři, měli být čestní, poslušní a loajální. „Na tomto světě musí být každý člen ozbrojené síly ušlechtilým člověkem," konstatoval Karel.

Zdroj: Youtube

V roce 1868 branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost. Od té doby se povinná vojenská služba týkala většiny mužské populace. Délka služby se zkrátila na tři roky. Poté následovalo sedm let zálohy a dva roky zeměbrany.

Zdroj:

www.acr.army.cz, www.is.muni.cz, www.is.muni.cz/rakouskaarmada