Ač byla Dívka čtoucí dopis u otevřeného skna v šerosvitné samotě vždy obrazem vysoce hodnoceným a známým, po dobu tří set let si nikdo nevšiml ničeho zvláštního. Johannes Vermeer zde ztvárnil dívku, která má tvář obrácenou k otevřenému oknu a její postava se jemně prohýbá při čtení dopisu, jenž třímá v rukou. Přitom je její tělo jakoby lehce opřené o prázdnou stěnu za ní. Jenže, jak uvedlo CNN v září loňského roku, galerie v Drážďanech, kde obraz visel, odhalila v obraze milostné tajemství. Bylo ukryté pod vrstvami barev a před výstavou, na níž měl být obraz představen veřejnosti, byla proměna plátna odhalena.

Amor odhalen!

Vermeer namaloval svůj obraz v letech 1657-1659, ale jak se ukázalo, sám jej přemaloval. Před výstavou, oslavující jeho dílo, byla na obraze provedena náročná čtyřletá restaurace. Ta odhalila, že stěna za dívkou není vůbec prázdná, jak se zdálo, ale je na ní monumentální malba Amora. Toto skryté poselství odhalila až rentgenová metoda v roce 1979, ale veřejnost viděla obraz v nové podobě až vloni.

Římský bůh lásky, Amor, je často zobrazován jako okřídlený chlapec. Jeho přítomnost na obraze s dívkou však dává celému dílu přídech náklonnosti a touhy. Proč ale Vermeer Amora skrýval? Když byl Amor před více než čtyřiceti lety poprvé nalezen, vědci si mysleli, že umělec svůj obraz sám přemaloval, jak o něm bylo známo. Vermeer věřil, že harmonie jeho obrazů odráží harmonii Boží.

"Bylo samozřejmé, že Vermeer tuto část kompozice přemaloval, protože to udělal už několikrát," řekl historik umění Stephan Koja. "Byl to perfekcionista, který se snažil o co nejkalibrovanější a nejpřesvědčivější kompozici." Jenže nakonec se ukázalo, že tento obraz jeho autor nepřemaloval.

Postupné odhalování tajemství

Konzervátoři Státních uměleckých sbírek v Drážďanech neodstranili původní lak ze 17. století, ale místo toho pečlivě odstraňovali vrstvy barvy lékařským skalpelem pod mikroskopem se 120násobným zvětšením. Celý proces tak trval dva a půl roku a každý den bylo pokryto jen několik milimetrů čtverečních. Nakonec byla Amorek odkryt docela, vzpřímený, s levou rukou zdviženou a pravou držící luk. Podobný blonďatý a buclatý cherubín se objevil i na jiných Vermeerových dílech.

Stephan Koja uvedl, že možná nově objevený Amor vychází ze skutečného obrazu, který měl umělec v držení, jelikož v soupisu majetku jeho vdovy z roku 1676 je zmíněn i "Amor".

Na video o odhalení původní malby se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Záhad obrazu je více

V roce 2017 ale začali restauratéři a konzervátoři obraz čistit. Ohdalili, že lak na úseku prázdné zdi za mladou dívkou měl jinou barvu i konzistenci barvy. Tak se ukázalo, že mezi vrstvami barvy se skrývají nečistoty, takže přemalbu přidal někdo jiný. Stalo se tak mnohem později. Nyní se zúčastněný tým domnívá, že obraz byl přemalován na počátku 18. století. Kým a proč, to se neví.

Navíc ukrytý Amor není zdaleka jedinou záhadou ze života barokního umělce. Vermeer totiž, podobně jako Leonardo da Vinci, namaloval ve skutečnosti jen velmi málo obrazů. Do dnes se dochovalo jen asi 34 pláten, z nichž většina ukrývá nejasné příběhy, což bylo i Vermeerovým záměrem. Navíc ani nevíme, jak se naučil malovat a u koho studoval.

Stejnou záhadou je i totožnost Vermeerových objektů a použití jeho technik, které používal k vytvoření svých optických iluzí. K vytvoření loubky ostrosti totiž tento nizozemský génius oužíval tzv. cameru obscura, tedy tmavou místnost s dírkou, která promítá fotografický obraz.

Pravdu se zřejmě nedozvíme

"Dívka čtoucí dopis u okna" je skutečně zásadním dílem jeho proměny z malíře historie na malíře moderního života - na Vermeera, jak ho známe dnes," řekl Koja. Kdo a proč namaloval Amora na obraze Dívka čtoucí dopis u otevřeného okna, možná nikdy nezjistíme. Je možné, že obraz mohl být upraven tak, aby se více podobal Rembrandtovu dílu. Tak by za úpravou mohl stát vlámský správce sbírky, který byl sám také umělcem. Vermeer totiž za svého života nebyl příliš známý a sám zemřel v dluzích. V jeho době byla navíc dodatečná úprava obrazů velmi běžná, aby odpovídaly momentálnímu vkusu.

Zdroje:

arstechnica.com, en.wikipedia.org, epochalnisvet.cz, edition.cnn.com