Životní styl, založený na zemědělství, které nahradilo lov a sběr, se objevil na Blízkém východě asi před 12 000 lety a hluboce přispěl k modernímu způsobu života. Schopnost vypěstovat si a skladovat potraviny navíc vedlo k rozvoji nových společenských zvyků, založených na prosperitě. Neolit je tak první érou, v níž lidé sledují rozdíly mezi svým majetkem.
Odrážely se především v pohřebnictví. Hlavně oblast Pařížské pánve na severu současné Francie je známá svými monumentálními hrobkami, jež byly budované pro neolitickou elitu. Na ně se zaměřili výzkumníci z laboratoře PACEA v Bordeaux ve Francii a z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku v Německu. Pomocí nejnovějších metod pro získávání a analýzu dat starověké DNA se rozhodli odhalit tajemství rodinných vztahů této pravěké komunity.
Rodová linie
Během své studie analyzovali DNA z celého genomu 94 jedinců, včetně mitochondriální DNA (mateřské linie) a Y-chromozomu (otcovské linie). Změřili také hodnoty poměru izotopů stroncia a porovnali je s věkem a pohlavím. Ukázalo se, že na pohřebišti byli uloženi členové dvou rodových linií.
„Od začátku vykopávek jsme měli důkazy, že prostor byl vytvořený s určitým řádem, což vypadalo, že místo bylo pod správou blízce příbuzných jedinců, nebo alespoň lidí, kteří věděli, kde hroby jsou,” říká archeoantropolog Stéphane Rottier z univerzity v Bordeaux. „Toto podezření se potvrdilo. Objevili jsme dosud největší rodokmen rekonstruovaný ze starověké DNA. První rod spojilo sedm generací a 64 lidí. Druhý pět generací, do níž patřilo dvanáct jedinců.”
Zkoumání rodokmenů odhalilo silný patrilineární vzorec a nelokální původ většiny žen. Naznačuje to, že synové zůstali v oblasti, kde se narodili a plodili děti s něžnými polovičkami pocházejícími z jiných komunit mimo Gurgy.
Věrnost v době kamenné
Sestavování genealogického stromu zároveň odhalilo, že společnost se pyšnila vysokou plodností a nízkou úmrtností. „Dalším pozoruhodným rysem byl nedostatek nevlastních sourozenců, což naznačuje, že partneři žili v monogamním svazku, v němž si byli věrní,” vysvětluje Maïté Rivollat, vedoucí studie, která byla publikovaná v prestižním časopise Nature.
Vědcům se dokonce podařilo najít „otce zakladatele“ nejrozsáhlejšího rodu. Jeho hrob byl však zvláštní. Jeho pozůstatky ležely v jámě neznámé ženy. Napovídá to, že jeho kosti byly přivezené z místa, kde původně zemřel a znovu pohřbené v Gurgy. „Pravděpodobně představoval osobu velkého významu, proto ho chtěli mít u sebe,” říká Marie-France Deguilloux z University of Bordeaux.
Odborníci upozorňují, že tyto rodokmeny rekonstruované ze starověkých dat lidské DNA, v kombinaci s archeologickými vykopávkami, představují revoluční krok vpřed v chápání sociální organizace minulých společností. Naznačují, že i lidé, žijící mezi lety 4850 až 4500 před naším letopočtem, měli cit pro rodinu, důvěru a vážili si stability a pohodlí.
Zdroje: www.sciencedaily.com, www.techtimes.com, www.interestingengineering.com