Veronika Helcelová-Renčová se narodila v Praze 31. května 1961 do rodiny plné umělců. Její tatínek byl režisér loutkového filmu Ivan Renč a maminka Jarmila Renčová byla členka operetního souboru v Hudebním divadle Karlín.

Dědečkem herečky byl katolický básník, dramatik a politický vězeň Václav Renč (1911–1973). Právě on měl na vnučku velký vliv, a měli spolu výjimečný vztah. Byl odsouzen k pětadvaceti letům odnětí svobody, ale psát básně nikdy nepřestal. Ve vězení psal i na cigaretové papírky.

Když byly Veronice čtyři roky, narodil se její bratr Filip Renč, který si také vyzkoušel herectví, a později se stal uznávaným českým režisérem. Zrzavá dívka s modrýma očima a pihovatým nosem měla všechny předpoklady hrát v nějaké pohádce.

Z Kolotoče k Panu Tau

To se vyplnilo v roce 1967. Veronice bylo šest let a za jejím otcem přišel kolega, který mu řekl o konkurzu pro televizi. Jeho dcera totiž mimo svůj originální zjev také krásně zpívala. Jednalo se obsazení připravované hudební pohádky Kolotoč.

Panu Renčovi se sice tento nápad příliš nelíbil, ale maminka svou dcerku podpořila. Jejich pihatou holčičku si tehdy tvůrci na konkurzu vybrali, a čekalo na ni její první velké natáčení. Její role nezůstala bez povšimnutí, a tak přišly další nabídky.

Největší filmovou slávu přinesla Veronice role již zmíněné malé Klaudie v seriálu Pan Tau. Dohromady trvalo natáčení tři roky. Jedním z největších životních i profesních zážitků byla spolupráce s legendou Janem Werichem.

Renčová zažila tohoto uznávaného českého umělce na konci jeho života. Pamatuje si ho ale jako mrzutého nemocného starého pána. Na celý filmový štáb však s láskou vzpomíná, protože za tolik let natáčení seriálu se z nich stala jedna velká rodina.

Když hvězda zhasíná

Dětská hvězdička vystudovala učební obor umělecký rytec kovů. Maturitu si doplnila později na večerním studiu na gymnáziu. Za svůj život si vyzkoušela celou řadu zajímavých profesí, například byla kreslířkou v Krátkém filmu Praha.

Později se stala lektorkou orientálního břišního tance. Vdala se a porodila dvě děti, dceru a syna. Syn se rozhodl jít v matčině šlépějích a snaží se prosadit jako herec. Manželství jí ale bohužel nevydrželo, a tak se po letech trápení rozhodla rozvést.

„I když mě poslední vztah poznamenal, nechci strávit zbytek života v negaci ke všem chlapům. Vím, že někde po světě chodí moje druhá půlka, fajn člověk na úrovni a jen doufám, že se mi brzy povede ho potkat,“ prozradila s nadějí pro Blesk.cz.

Veronika si zahrála několik epizodních rolí i v dospělosti, ale velký comeback se nekonal. Přestože je zaregistrovaná v mnoha hereckých agenturách, nikdo jí na žádné castingy neposílá. V tomto oboru je tady aktuálně velká konkurence.

„Mám dojem, že v Čechách můžete roli získat spíš na základě známostí, a ty já nemám,“ vysvětluje Renčová. Odmítá využívat úspěchy svého bratra režiséra Filipa Renče. „Vůbec by mě nenapadlo po něm chtít, aby mě obsazoval, vždyť je to brácha, má svůj život a cesta přes něj by byla trapná.“

Díky své zvídavé povaze se herečka vždy s nadšením pouštěla do nových věcí. Těžko říct, zda to je skutečně hvězdným znamením, ve kterém se narodila, protože právě Blíženci mají mnoho talentů. Je pro ně těžké někde zakotvit a usadit se.

„To je znamení, v němž se narodili mnozí slavní šéfredaktoři, herci a obchodníci – pak si má všestranný člověk jako já vybrat, co chce v životě dělat.“ Veronika si totiž mimo jiné vyzkoušela i práci redaktorky. Nakonec našla práci snů u české sklářské firmy.

Zdroje: www.blesk.cz, www.csfd.cz, www.fdb.cz