Dokonalý život. Pod tímto pojmem se skrývá řada představ. Obecně bychom ho však mohli definovat dostatkem jídla, pití, prostoru a sociální interakce. Přesně takové podmínky vytvořil v roce 1954 americký etolog a behaviorální výzkumník John B. Calhoun pro skupinu krys obecných.
Postavil obdélník o rozměrech zhruba 3 krát 4 metry a ten rozdělil elektrickými ohradníky na čtyři stejně velké části. Každá z nich obsahovala zásobník na potravu, zdroj vody a tunely s hnízdišti. Pokud hlodavci chtěli, mohli pomocí mostů navštěvovat své sousedy. Každých sedm dní byla nádoba vyčištěna a zvířata zkontrolována veterináři. Poté badatel sledoval, co se s komunitou osmi jedinců bude dít.
Vesmír 25
Příjemné prostředí, maximální ochrana před nemocemi a predátory a podmínky pro hladkou reprodukci způsobila, že krysy se začaly nekontrolovatelně množit. Každých 21 dní se počet obyvatel hnízda zdvojnásobil.
Tzv. populační exploze trvala 315 dní. Pak nastala fáze rovnováhy, kdy se hlodavci téměř nerozmnožovali. Když bylo v nádrži kolem 600 kusů, ve společnosti se objevila skupina vyvrženců, kteří se stali častým terčem agrese ostatních. Byly to mladé krysy, jež si nedokázaly najít místo v celé hierarchii.
Ve třetím stádiu se u tvorů projevily poruchy chování. Samci vykazovali frenetickou hyperaktivitu, sexuální deviace, kanibalismus, násilné chování a patologickou plachost. Některá zvířata se šla nakrmit a napojit jen v době, kdy ostatní členové komunity spali. U samic se objevily četné potraty a agrese vůči vlastním potomkům. Řada z nich přestala vychovávat mláďata, což vedlo k jejich uhynutí. Jiné se zcela odmítaly rozmnožovat.
Zánik lidstva
Postupem času krysí komunita vymírala. Staří po přibližně 776 dnech zemřeli a nová mláďata se nerodila. Vzhledem k tomu, že doktor Calhoun tento vývoj očekával, přestěhoval čtyři nejzdravější samce a samice do jednoho kotce. Ti se však navzájem kamarádit nechtěli.
Podle vědce nastal kolaps krysí komunity ve dvou fázích. „První smrt“ byla charakterizovaná ztrátou touhy pářit se, vychovávat děti a upevnit své místo ve společnosti. „Druhá smrt“ byla skutečné poslední vydechnutí. Experiment odborníky překvapil, proto ho zopakovali ještě 24krát. Všechny hlodavčí společnosti ale dopadly stejně.
To Johna Calhouna dovedlo k myšlence, že podobný scénář se může odehrát i u lidí. V případě, že by žili v dokonalých podmínkách bez stresu, postupně by ztratili potřebu sociální interakce. Vedlo by to k vyhynutí.
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.historyofyesterday.com, www.ifenomen.cz
