Vesmír 25: Děsivá vědecká studie, která předpovídá vyhynutí lidstva

John B. Calhoun

John B. Calhoun

Foto: Cat Calhoun / Creative Commons, CC BY-SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/

O tom, kdy lidstvo samo sebe zahubí, se sice vedou mnohé vědecké diskuse, stejně jako existují četné předpovědi světových věštců. I tak ale nikdo neví, zda a kdy k tomu dojde, i když se všemožně snažíme naši planetu systematicky ničit. Existuje však jedna zajímavá studie staršího data, jejíž výsledky jsou děsivé. O co jde a kdy je podle Vesmíru 25 předpokládáno vyhynutí lidstva?

John B. Calhoun tvrdil, že za budoucím vyhubením lidské rasy bude stát přemnožení naší populace. Nejedná se tedy o žádný pád asteroidu, postupné vymírání lidí z důvodů populační stagnace (i když právě to je experimentu nejblíže), nejde dokonce ani o další dobu ledovou nebo jinou hrůznou klimatickou změnu, ani o útok mimozemšťanů anebo jadernou katastrofu. Kdo to dokazuje? Hlodavci!

Jaké jsou konce lidstva? O tom hovoří toto video:

Zdroj: Youtube

Co je Vesmír 25? A proč 25?

Máme na mysli studii Vesmír 25, o níž jste možná už slyšeli. Vznikla totiž v letech 1954 až 1972 a stojí za ní americký etolog a behaviorální výzkumník John B. Calhoun. Studie je založena na vědeckém pokusném základě, takže se nejedná o žádnou katastrofickou teorii o tom, jak si ničíme své životní prostředí. Postup i závěry studie jsou zajímavé a poměrně znepokojující.

John B. Calhoun provedl skutečně precizní experiment, pro nějž vytvořil ve spolupráci s NIMH (Národní ústav duševního zdraví) dokonalý myší vesmír. Etolog Calhoun strávil léta zdokonalováním své metody, experiment opakoval celkem 25krát, proto název Vesmír 25. Výsledky jeho experimentu vyšly 25krát stejně.

Pinterest

Myší ráj – zkáza lidstva?

John B. Calhoun vytvořil doslova ráj pro myši, i když ve velmi jednoduchém modelu. Vytvořil jim svět stejně přesycený, jako je ten náš. Tedy svět s neomezeným množstvím potravy i vody, několik pater zábavy a bezstarostného života i soukromá hnízdiště. Uspořádal obdélník o rozměrech zhruba 3 krát 4 metry a rozdělil jej elektrickými ploty na čtyři stejné části. Každá sekce měla svůj zásobník na potravu, vodu i hnízdiště.

Na dokument o tomto Calhounově experimentu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

A co se nestalo? I v krysí populaci se tento blahobyt náhle zvrtl v bouřlivé přetížení. Následkem něj došlo k prudkému snížení populace a s ním spojenému patologickému chování jednotlivých hlodavců. Těch mohlo být v závěru experimentu na tomto omezeném prostoru 3 840, i když populace dosáhla vrcholu již při počtu 2 200 myší. Od tohoto čísla začal počet hlodavců klesat, což bylo provázeno i abnormálním, často destruktivním chováním. 

Jedna z obětí velkého čínského hladomoru.

Velký čínský hladomor: Mao nařídil vyvraždit vrabce a zabil tím 40 milionů lidí

Stres – zkáza lidstva i života

Tento behaviorální propad byl způsoben stresem spojeným s populačním nárůstem. Myši se nejprve radostně pářily a užívaly si všeho, co jim prostor bez hranic poskytoval. Pak se kapacita naplnila a přeplnila a myši se začaly chovat asociálně a nepřátelsky, což vedlo k jejímu postupnému úplnému vyhynutí.

Dominantní krysí samci napadali ostatní myši včetně mláďat, kousali je a zraňovali ocasy. Samice nebyly schopné stavět hnízda ani vychovávat mláďata, což mělo za následek 90% úmrtnost mláďat. Samice byly buď agresivní nebo se jako matky vůbec nechovaly. Tento model se opakoval 25krát!

Calhoun tato stadia pojmenoval jako první a druhou smrt – první znamenala ztrátu smyslu života a druhá pak jeho doslovný konec. A podobně by to podle etologa mělo dopadnout i s lidmi, pravděpodobně ve 25. století.

Bude lidstvo za 25 let skutečně nesmrtelné?Bude lidstvo za 25 let skutečně nesmrtelné?Zdroj: Teo Tarras / Shutterstock

Lidstvo jede ve stejném konceptu

Přestože někteří vědci považovali Calhounovu teorii za kontroverzní, v průběhu let se jí dostalo větší pozornosti i vážnosti. Podobnost myšího s lidským chováním je totiž až děsivá.

Také u lidí se neustále zhoršují rodinné vztahy, potýkáme se s nedostatečnou péčí, odcizením, nezúčastněností, apatií a nárůstem počtu sebevražd. Sociální otázky jsou stále palčivější a lidstvo je imunní vůči věcem, které byly dříve naprosté tabu. Za tyto změny je částečně zodpovědný i design měst, který popírá mezilidskou komunikaci. Ačkoli tedy od Calhounova experimentu uplynulo více než provedl svůj experiment Vesmír 25, uplynulo více než 60 let, ukazuje se, jak moc děsivý tento model je i pro nás.

 

Zdroje:

en.wikipedia.org/wiki/John_B._Calhounhistoryofyesterday.comen.wikipedia.org/wiki/Human_extinctionstealthoptional.com