Symetrie fascinovala už staré Řeky, kteří se jí kochali při pohledu na pravidelné geometrické tvary či dokonalé lidské proporce. Současní fyzici se sice posvátnou geometrií nezabývají, ale souměrnost je pro ně přesto velkým pojmem. V přírodě podle nich existují tři základní symetrie: náboj (Charge - C), parita (Parity - P) a čas (Time - T).
V případě první symetrie platí, že prohozením náboje částic vzniknou zcela stejné, jen opačně nabité částice. Paritou mají vědci na mysli zrcadlový obraz interakce částic, který bude vypadat stejně jako originál, a čas sem řadí proto, že se interakce puštěné pozpátku nemohou nijak změnit, budou vždy stejné jako jejich předlohy.
Abychom to vyjádřili jednodušší mluvou, základní prvky světa a vesmíru mívají svůj zrcadlový obraz nebo protipól. A vědci z toho usuzují, že nějaký protipól musí mít i vesmír jako celek.
Zvláštní tvar vesmíru a neutrina
Opírají se přitom o dvě dosud nevysvětlené záhady. První je homogenní a plochý tvar vesmíru, který neodpovídá teorii velkého třesku. Pokud se veškerá hmota stlačená do minimálního bodu v jeden moment rozprskla do okolí, měla by být přeci roztříštěna nerovnoměrně a do všech stran. Tento rozpor se pokusila vysvětlit teorie inflace, podle níž se prostor v prvním, zcela nepatrném zlomku okamžiku nezměrně intenzivně nafoukl a teprve potom rozpínání zpomalil. O této teorii se však stále vedou spory, a objevily se dokonce i výpočty, podle nichž se rozpínání vesmíru naopak zrychluje.
Záznam aktivity neutrin
Druhou záhadu představují miniaturní částice s téměř nulovou hmotností zvané neutrina. Jak jejich název napovídá, nenesou žádný elektrický náboj a s okolím prakticky nereagují, takže není snadné je detekovat. Co je ale nejpodivnější, všechny známé druhy neutrin jsou levotočivé, zatímco jiné částice mají vždy levotočivou i pravotočivou variantu.
Pokud by ve vesmíru skutečně platila výše popsaná symetrie CPT, musela by někde existovat i neutrina pravotočivá. Podle vědců by mohla tvořit tajemnou temnou hmotu, o jejíž existenci víme jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty.
Vesmír naruby
Vybalancován by však měl být celý vesmír. Nová teorie tvrdí, že byl v okamžiku Velkého třesku stvořen ve dvou zrcadlových verzích. V jedné žijeme my, s tou druhou se nikdy nesetkáme, protože je v ní všechno převráceno a čas zde ubíhá od Velkého třesku směrem vzad. V takovém případě bychom si ani nemuseli namáhat hlavu s teorií kosmické inflace, protože by k žádné nedošlo. Vesmír by se zformoval do dvou dokonalých symetrických rovin vlivem zrcadlového působení částic.
Symetrie tedy může být klíčem k pochopení mnoha jevů, se kterými si věda zatím neví rady. Poskytla by nám i vodítko k vysvětlení temné hmoty, jež patří k největším vesmírným záhadám. Co zatím o temné hmotě víme, shrnuje anglické video National Geographic:
Zdroje: www.livescience.com, www.indiatimes.com, futurism.com
