Observatoř v přepočtu za 7,4 bilionů korun pořídila celou sérii snímků vesmíru hned v jeho počátku. Teleskop Jamese Webba tak funguje jako jakýsi "stroj času", který pomáhá postupně odhalit tajemství našeho vesmíru. Webbovy infračervené schopnosti mu umožňují nahlédnout zpět v čase až k Velkému třesku, ke kterému došlo před 13,8 miliardami let. S jeho pomocí je pak možné nahlédnout zpět k prvním galaxiím zrozeným v raném vesmíru či pozorovat zdroje hvězd, exoplanety, a dokonce i měsíce a planety naší sluneční soustavy. Jedná se o největší a nejvýkonnější orbitální vesmírný dalekohled na světě, který je schopen nahlédnout 100-200 milionů let zpět po velkém třesku.

Snímky uvidíme už v pondělí

Cílem Webbova dalekohledu je vyhledávat nejstarší galaxie ve vesmíru. Sonda Jamese Webba byla vypuštěna z Guyanského vesmírného střediska 25. prosince loňského roku s cílem podívat se zpět v čase do počátků vesmíru a zachytit, co se stalo jen několik set milionů let po velkém třesku. Více než deset let tak stráví v oblasti s vyváženou gravitací mezi Sluncem a Zemí zvané L2, kde bude zkoumat vesmír v infračerveném spektru. Nahlédne tak do oblaků plynu a prachu, kde se rodí hvězdy. Astronomové budou pomocí Webbu pozorovat infračervený vesmír, analyzovat získaná data a publikovat vědecké články o svých objevech, což je posun oproti Hubbleovu vesmírnému dalekohledu.

NASA plánuje ostatní snímky z Webbova teleskopu zveřejnit již příští pondělí. Observatoř je tak přesná, že vědci budou moci zjistit, zda jsou planety v jiných galaxiích obyvatelné. Zjistíme tak konečně, zda je možný život i mimo Zemi a vědci se tak dozvědí více o hmotnostech, stáří, historii a složení galaxií.

Co Webbův dalekohled dokáže oproti Hubbleovu?

Hubbleův dalekohled byl vypuštěn 24. dubna 1990 raketoplánem Discovery z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Oběžná infračervená observatoř dalekohledu Jamese Webba je navržena tak, aby byla asi 100krát výkonnější než její předchůdce, Hubbleův vesmírný dalekohled, jehož je nástupcem. Oba dalekohledy přitom budou pracovat společně. Pracovní teplota dalekohledu Jamese Webba a většiny jeho přístrojů je přibližně minus 233 stupňů Celsia.

První snímek z teleskopu NASA James Webb, jenž Biden zveřejnil, odhaluje obraz kupy galaxií vzdálené od Země 4 miliardy světelných let. Jedná se o dosud nejhlubší a nejostřejší infračervený pohled na vzdálený vesmír, přičemž snímek pokrývá jen kousek oblohy o velikosti zrnka písku. Odhaluje tisíce galaxií v malém kousku rozlehlého vesmíru.

Očekávání jsou velká

Jak se vesmír rozpíná, světlo nejstarších hvězd se přesouvá z ultrafialových a viditelných vlnových délek, ve kterých bylo vyzařováno, do delších infračervených vlnových délek. A právě do těch dokáže Webbův dalekohled nahlédnout.

„Rozšíří naše znalosti o vesmíru, sluneční soustavě a možná i o životě. James Webb nám umožní nahlédnout hlouběji do vesmíru než kdykoli předtím,“ řekla viceprezidentka Kamala Harrisová, která vede Národní radu pro vesmír.

James Webb je nejpokročilejší dalekohled, jaký byl kdy postaven, a je stokrát výkonnější než Hubbleův vesmírný dalekohled, který je v provozu i 32 let po svém vypuštění.

Na video s prvních snímcích Webbova dalekohledu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Hluboké pole je složené ze snímků na různých vlnových délkách a jeho sestavení trvalo pouhých 12,5 hodiny ve srovnání s týdny s Hubbleovým přístrojem.

NASA uvedla, že Webbova kamera NIRCam na novém snímku zaostřila vzdálené galaxie - mají drobné, slabé struktury, které dosud nebyly pozorovány, včetně hvězdokup a rozptýlených útvarů.

„Díváme se více než 13 miliard let zpátky. Světlo se šíří rychlostí 186 000 mil za sekundu - světlo, které vidíte na jedné z těchto malých skvrn, putuje už 13 miliard let. Protože víme, že vesmír je starý 13,8 miliardy let, vracíme se téměř na začátek,“ uvádějí vědci.

Webb má ambiciózní úkol studovat raný vesmír, zjistit, jak rychle se nyní rozpíná, a analyzovat objekty v celém vesmíru, od galaxií po exoplanety. Může nám dokonce odpovědět na některé otázky, které máme, tedy odkud pocházíme a co dalšího ve vesmíru je? Kdo jsme? Navíc existují i nečekané objevy, které zatím astronomové nemohou předvídat.

Zdroje:

www.jwst.nasa.gov, www.dailymail.co.uk, edition.cnn.com,