Elementární částice jsou tak lehké, že je prakticky nic neovlivňuje. Platí to i naopak. Jsou však všude. Vysílá je k nám Slunce nebo tzv. kosmické pozadí. Zároveň jsou také svědectvím o velkém třesku nebo výbuchu supernovy. Lze je jednoduše označit za posly různých událostí, které proběhly ve vesmíru.

Jejich detekce není jednoduchá. Fyzici však zjistili, že pokud narazí do velkého množsví vody, minerálního oleje nebo ledu, vyšlou specifický a krátký optický záblesk. Ten citlivé přístroje dokážou zaregistrovat. Proto byla postavena speciální observatoř s názvem IceCub, která je vybavena 5000 digitálními optickými moduly, jež jsou pomocí 86 strun zanořeny do antarktického ledu.

Další neutrina se snaží zachytit observatoř Anita (Impulsive Transient Antenna). Ta je upevněna na héliovém balonu ve výšce 40 kilometrů nad Jižním pólem. Právě její rádiové antény rozpoznaly několik záblesků neutrin, které ale nepřišly z vesmíru, ale ze Země.

Vesmírné signály Antarktida

Navíc, tato neutrina byla podezřele kontaktní a interagovala s ostatními atomy mnohem rychleji. „Porušovala všechna pravidla, jimiž se tyto částice řídí," vysvětluje astrofyzik Alex Pizzuto z Wisconsin-Madisonské univerzity ve USA. „Byla jako divoké včely," směje se. Další anomálií bylo, že IceCube je vůbec nezachytil.

Otázkou tedy bylo, odkud tato neutrina přiletěla. Objevilo se několik teorií. Někteří navrhli, že odchylky vznikly z rádiových vln odrážejících se z jeskyň ukrytých pod antarktickým ledem. Jiní vědci navrhovali, že se nejednalo o neutrina, ale o částice tvořící záhadnou temnou hmotu. Další předpokládali, že „poslové" přiletěli z paralelního vesmíru, jenž je symetrický k našemu, ale čas v něm běží pozpátku.

Neutrina a paralelní vesmíry

Pokud by poslední hypotéza byla pravdivá, byla by naprosto revoluční. Nejenže by se potvrdilo, že hmota a energie mají schopnost interagovat s naším světem, ale také by se mohla ukázat možnost cestovat skrze multivesmíry. Většina vědců se této myšlenky držela několik let. Nejnovější vysvětlení původu podivných signálů ji ale zavrhuje.

„Anita pravděpodobně zachytila kosmické záření s ultra vysokou energií, které se odrazilo od určitého typu ledu na povrchu Antarktidy. To vytvořilo iluze, že přišly ze Země," říká fyzik Ian Shoemaker. „Rádiové záblesky vytvořily stejný tvar vlny jako mají neutrina. Ten je do značné míry určen magnetickým polem Země a nese pouze slabé náznaky samotných částic. To by vysvětlovalo, proč přicházející signály nenaznamenl IceCube."

Zdroj:

www.denik.cz, www.astronomy.com, www.livescience.com, www.bigthink.com