Pro starověké Řeky byly věštírny způsob, jak se spojit přímo s bohy. Ale také způsob, jak komunikovat s mrtvými.

V podzemí starověké Věštírny smrti vědci našli pozůstatky záhadného stroje

Věštírny měly ve starověkém Řecku velký význam. Stejně jako smrt. Panovala zde představa, že ten, kdo zemře, putuje rovnou do podsvětí. Právě tam ho zavedou jakési podzemní chodby.

Proto Řekové vymysleli věštírny. Místa, která byla významná tím, že zde bohové komunikovali s lidmi. Alespoň se tomu věřilo. To ale nebyly jediné věštírny, které Řekové měli. 

Dalším typem byly věštírny smrti. V nich pak lidé mohli komunikovat s mrtvými. Pokud se tedy někdo chtěl spojit s někým mrtvým, musel navštívit věštírnu v Epiru. Právě tam se totiž nacházel starověký chrám Nekromanteion. Zasvěcený byl Hádovi a Persefoně a nacházel se na břehu řeky Acheron.

Nekromanteion v Efyře byl místem, kam sestoupil Odysseus, když hledal Teiresiovu duši a přál si vědět víc o své budoucnosti.

Toto místo identifikoval v roce 1958 řecký archeolog Sotirios Dakaris. Nacházelo se na samém vrcholu jednoho z kopců. Tam, kde byl soutok, řekl Acheron, Pyriphlegethon a Cocytus. Zatímco byl Acheron řekou "běd",  Pyriphlegethonu se přezdívalo "plamen ohně" a Cocytus pak znamenal řeku "nářků".

Zde se necházela Věštírna smrti o rozloze 72 metrů čtverečních. Byla to důmyslná stavba, jejíž zdi byly silné okolo 3 metrů. Postavena byla ve 3. nebo 4. století př. n. l. Tato stavba však disponovala také sítí podzemních komor. 

Neví si s ním rady

V jedné z nich pak vědci objevili cosi zvláštního. Jakési pozůstatky záhadného stroje. Zatím zkoumají, o co jde a k čemu podivný nástroj sloužil. Hypotéz se nabízí hned několik. 

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Nalezené mechanické zařízení mohlo údajně sloužit k vylepšení vzhledu "oživlých" mrtvých. Jestli tomu tak skutečně bylo, vědci netuší a popravdě si ani neví rady.

Kdokoliv, kdo se rozhodl promluvit s mrtvými, dostal před vstupem do věštírny speciální pokrm. Ten měl údajně obsahovat halucinogeny. Každý poutník ale musel splnit i speciální rituály. Teprve potom byl na svou cestu připraven.

Po setkání s mrtvými měl každý, kdo věštírnu opustil, přísně zakázáno o čemkoliv mluvit. Důvodem byl především strach, že pokud tak někdo neučiní, potrestá ho Hádes jistou smrtí. 

Zdroje:

www.atlasobscura.com

en.wikipedia.org

nikana.gr