Vesuv naštěstí většinou mlčí, ale i přesto je uvnitř sopky bohatá aktivita. Naposledy Vesuv vybuchl v roce 1944, kdy byla roztavená hornina vyvržena k nebi a rozemletá pemza a žhavý popel se rychlostí 1,5 milionu tun za sekundu řítily po svazích Vesuvu. Podle děsivých předpovědí vzdělávacího kanálu Underworld na YouTube je dost dobře možné, že v blízké budoucnosti Vesuv opět ožije.
V okolí kráteru Vesuvu je dnes národní park.
Hrozí další erupce?
Italská vláda je hrozícím výbuchem Vesuvu natolik znepokojena, že se snaží přimět lidi, aby se z blízkosti kráteru odstěhovali. Nepokoje jsou vyvolány mimo jiné i krátkým dokumentem, který ukazuje možné výbuchy sopek po celém světě v roce 2022, a v němž je řečeno, že "Vesuv by mohl znovu vybuchnout – a to již brzy."
Kdysi se věřilo, že Vesuv vybuchl jedním osudným výbuchem a obyvatelé Pompejí neměli šanci uniknout. Novější analýzy a výzkumy však ukázaly, že sopka nevychrlila svůj obsah v jedné intenzivní dávce, ale spíše v průběhu téměř 24 hodin. A toho bychom se měli obávat i v případě její další aktivity.
Panorama Neapole s Vesuvem v pozadí.
Finanční motivace a rychlá evakuace
Největším problémem při potenciálním výbuchu Vesuvu je vysoká hustota osídlení v jeho blízkosti. Právě proto je Vesuv považován za jeden z nejnebezpečnějších vulkánů na světě, jelikož v jeho bezprostřední blízkosti žijí tři miliony Italů! Z toho půl milionu lidí žije dokonce v takzvané "nebezpečné zóně", což činí z oblasti nejhustěji osídlenou sopečnou ktitickou zónu světa.
Vláda se rozhodla proto zbudovat kolem sopky národní park, kde nebude moci nikdo trvale bydlet. Přitom lidem, jež se budou muset přestěhovat, je nabízeno i finanční odškodnění nebo motivace ve výši 40 000 dolarů na osobu. Konečným cílem vlády je dosáhnout toho, aby obyvatelstvo v okolí sopky mohlo být evakuováno během několika dní.
Jak erupce zničila Pompeje
Pompeje jsou předmětem výzkumů již tisíciletí, proto zde byla i hypotéza o tom, jak výbuch Vesuvu tehdy probíhal. Jak uvedl geolog Dougal Jerram, který studoval pozůstatky Pompejí, důkazy na místě naznačují, že lidé žijící ve městě se snažili utéct, zatímco jiní se rozhodli zůstat. A právě odtud se objevila i myšlenka o tom, že erupce nebyla jednorázová. Na rekonstrukci se podívejte zde:
"Jak postupujete nahoru, vidíte ostrý přechod: přecházíte z tohoto štěrkovitého vrstevnatého šedého pemzového horizontu, asi deset hodin nebo tak nějak uvnitř usazeniny, a pak se to prudce změní. Velikost částic je mnohem pestřejší, je tam spousta malých částic a vlastně tak můžete vidět vrstvy, které ukazují, že tam byly turbulentní proudy, které materiál ukládaly."
Restaurovaná verze knihy Johna Martina Zkáza Pompejí a Herkulanea.
Sedmihodinové peklo završila poslední erupce
Kamenné vrstvy a sedimenty v místě erupce ukazují, že erupcí bylo několik, a Jerram si je jist, že celé soptění trvalo sedm hodin. Rovněž bylo analyzováno předměstí Pompejí Oplontis, které jen potvrdilo, že erupce přicházely ve vlnách. A spolu s těmito vlnami se ukrývali i lidé – s menším či větším úspěchem.
Při výzkumu vyšly najevo osudy různých rodin. Jedna se krátce po první erupci ve 13 hodin uchýlila do sklepa, kde shromáždila své nemalé bohatství, aby jej uchránila před lapky a zloději. Rodinu však erupce zabila a do jejich sklepa přišli jiní lidí, kteří jejich cennosti odnesli.
Erupce Vesuvu v roce 1872.
Asi sedm hodin po smrti rodiny se Vesuv dostal do druhé fáze erupce a město pomalu zasypával jiný typ magmatu. Stále to ale nebyla poslední, vrcholná exploze, k níž došlo až následujícího dne v sedm hodin ráno. Tato fáze nejsmrtonosnější. Výrazná vrstva ztuhlého popela je důkazem vysokorychlostního proudění zahřátého plynu a sopečných úlomků. Pyroklastický proud zničil vše, co mu stálo v cestě, zatímco zachoval věci a kostry lidí, kteří se rozhodli zůstat.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Eruption_of_Mount_Vesuvius, www.history.com, www.express.co.uk
