Ve věznici Halden postavené uprostřed malebné lesní krajiny pobývá zhruba 250 zločinců, mezi nimiž najdeme převážně vrahy, násilníky a drogové dealery. Od půl deváté hodiny večerní do půl osmé ranní jsou všichni zamčeni na svých celách. Přes den se ale věnují aktivitám jako svobodní občané: pracují, sportují, cvičí jógu, studují, učí se vařit.

Přátelské vztahy neudržují jen mezi sebou, ale také s dozorci. "Říkáme tomu dynamická ostraha," vysvětluje ředitel věznice Are Hoidal. "Dozorci a vězni spolu jí u stolu, hrají volejbal, společně se věnují volnočasovým aktivitám. To nám umožňuje s vězni lépe komunikovat a motivovat je."

Humánní přístup se odráží i v zařízení cel, které připomínají hotelové pokoje. Každý vězeň má pro sebe místnost o rozloze 10m2, vlastní WC se sprchou, televizi, ledničku a dostatek světla, jež prostupuje nezamřížovaným oknem. Na každých 10 až 12 cel pak připadá společenský prostor s pohodlnými gauči, play station a kuchyňkou. Zde si vězni mohou uvařit vlastní jídlo, pokud zrovna nemají chuť na pokrm z místní kantýny.

Ředitel Hoidal často slyší otázku, zda takové vybavení cel není pro zločince přílišným luxusem. "Není to lehké, když někomu seberete svobodu," odpovídá. "Jestliže udělali něco špatného, musejí být potrestáni, ale pořád to jsou lidské bytosti." (Zdroj: www.bbc.com)

Systém vlídného zacházení s vězni norská vláda ospravedlňuje snížením recidivy. Zatímco v USA nebo Velké Británii se více než polovina trestanců po návratu do běžného života dostane do konfliktu se zákonem hned v prvním roce, v Norsku se na dráhu zločinu vrátí jen 25 % propuštěných, a to v horizontu pěti let. Jediným trestem je pro odsouzeného odnětí svobody. Pobyt ve vězení ho má motivovat ke spořádanému životnímu stylu a připravit ho na budoucí život na svobodě. Mnoho mužů opouští Halden s novou kvalifikací; napříště se mohou živit jako automechanici, tesaři nebo kuchaři.

Snížení kriminality v zemi ovšem není zadarmo. Výstavba věznice Halden stála v přepočtu zhruba 4 miliardy Kč a roční náklady na jednoho vězně šplhají ke 3 milionům Kč. Pro srovnání, v Česku stát vydává na každého uvězněného v průměru 330 tisíc Kč za rok. (Zdroj: www.euro.cz, březen, 2016)

Norský právní systém nezná ani odsouzení na doživotí, nejvyšší sazbou odnětí svobody je 21 let. Pro extrémní případy si ale Norové ponechali zadní vrátka v podobě možnosti trest neustále prodlužovat, pokud bude vězeň pořád představovat hrozbu pro společnost. S tímto průběhem může už dopředu počítat například pravicový extremista Anders Breivik, který v roce 2011 zabil 77 lidí, včetně 69 účastníků mládežnického tábora. "Nikdy nebude propuštěn. Nikdy!" ubezpečil veřejnost starosta Osla Raymond Johansen. (Zdroj: www.reuters.com)