Zdroj: epbechthold / Wikipedia
Jak žili vězni ve středověkých žalářích? Největší peklo byla strava
Ve středověku se vězení používalo k získávání informací, vynucování přiznání, trestání podezřelých, zastrašování protivníků nebo také k ukojení osobní nenávisti. Víte, jak v takových žalářích žili vězni? Největším peklem byla strava!
en.wikipedia.org, www.haaretz.com, londonist.com
Středověká vězení se lišila v závislosti na prohřešku, za který byl daný člověk odsouzen. Jedno však měli přece jen společné.
Jak žili vězni ve středověkých žalářích?
Ve středověku byli vězni drženi v žalářích, které se lišily jednak podle místa, kde se nacházely, a také podle druhu zločinu, za který byli odsouzeni. V některých případech byli vězni drženi v podzemních kobkách, které mohly být mokré a plné zápachu.
Tyto kobky byly většinou neosvětlené a vězni byli často drženi v tmavých a nehygienických podmínkách.
Další formou žaláře bylo věznění ve věži. Věže byly obvykle velmi pevné a vězni byli drženi v izolovaných místnostech, bez jakékoli lidské interakce. Tyto místnosti byly chladné a pohyb v nich byl takřka nemožný.
V některých případech byli vězni drženi také v kletech. Malých místnostech v podzemí, kde vězni často přebývali v křečovitých polohách.
Všichni vězni byli většinou drženi v řetězech, které jim bránily v pohybu. Problémem pak byla strava, které bylo nedostatek. Minimální porce jídla a vody vedly často k podvýživě a dehydrataci. Někteří vězni byli navíc mučeni, což jejich zesláblému stavu příliš nepomáhalo.
Největší peklo byla strava
Strava středověkých žalářů byla velmi jednoduchá a omezená. Vězni často dostávali pouze základní potraviny potřebné pro přežití, jako byly chléb, voda a kousek zeleniny či ovoce. Maso bylo zpravidla nedostupné, s výjimkou speciálních příležitostí, jako byly například svátky, kdy o něco lepší strava fungovala jako odměna.
Pro více informací se podívejte na toto video:
V některých případech dostal některý z vězňů víno, což vedlo ke zmírnění stresu a napětí. Většinou se jednalo o velmi malé množství a víno rozhodně nebylo součástí každodenního jídelníčku.
Celkově vzato, strava středověkých žalářů byla monotónní a chudá na živiny. Vězni často trpěli podvýživou a jejich zdraví se zhoršovalo kvůli nedostatku vitamínů a minerálů.
V některých žalářích si vězni jídlo museli kupovat sami. Ti, kteří si to nemohli dovolit, obvykle zemřeli hlady a zimou dříve, než se jejich případ dostal k soudu. Šanci na přežití uvnitř drsného žaláře tak měli pouze bohatší vězni.
