Vědci zjistili, že modrá barva například pro starověké Řeky neexistovala. Ve starořeckých textech, včetně Homéra, se slovo modrá vůbec nevyskytuje, na rozdíl od ostatních barev. Nemluví se o modrém moři nebo modré obloze, zatímco jiné barvy jsou k předmětům té doby přiřazovány jako dnes. Přitom modrá je jednou z nejvíce uklidňujících barev. I dnešní interiéroví designéři říkají, že pokud chcete mít prostor více uvolněný, měli byste ho vymalovat modře. Jenže modrá je poměrně nový fenomén!
Na video se podívejte zde:
Byli Řekové barvoslepí?
Nad celou problematikou se vědci pozastavili v momentě, kdy si učenec William Gladstone uvědomil, že Homér používá k popisu některých věcí zvláštní barvy. Zcela jiné, než bychom použili dnes. Podle něj například železo a ovce jsou popsány jako fialové, zatímco med je zelený. Nejčastěji se v jeho popisech objevují černá a bílá. Ostatní barvy, červená, žlutá a zelená, jen vzácně, ale modrá vůbec! A nejinak je tomu i v dalších řeckých textech.
Na vině není to, že by Řekové byli barvoslepí.
Modrá láva je vidět jen ve tmě.
Nejen Řekové
Podobný fenomén se ale objevuje i v jiných kulturách. Těm se věnoval vědec Lazarus Geiger, který prošel hinduistické, čínské, arabské a hebrejské texty. I on dospěl ke stejnému závěru: Žádná modrá. Ač kultury psaly o ostatních barvách, modrá jako by z palety zmizela. Nebo na ní nikdy nebyla.
Naopak staří Egypťané o modré barvě věděli a úspěšně vytvořili modré barvivo, které později používali i v líčidlech.
Pojmenování barev. Podle čeho?
Mnohé kultury mají problém odlišit modrou od ostatních barev, a proto pro ni často nemají ani slovo. Není to tedy tak, že by modrou barvu neviděly, ale nedokázaly ji pojmenovat, protože ji ani nerozeznaly od ostatních barev.
Pro pojmenovávání barev existuje určitý vzorec. Většina kultur začíná protiklady – tedy černou a bílou, respektive tmavou a světlou. Pak přichází často barva pro krev či víno – tedy rudá nebo červená, poté žlutá a zelená. Posledním barvou a slovem, které se dostalo do většiny starověkých slovníků, byla modrá.
Víme o tom, že hlavně muži mají problém s rozlišením některých barev – zejména modré a zelené nebo oranžové a červené. I některé novodobé experimenty u izolovaných kmenů ukázaly, že modrá je jen těžko rozeznatelná. Většina lidí ji zaměňovala se zelenou. Například test kmene Himba ukázal, že zde mají lidé nespočet názvů pro všechny odstíny zelené, ale že modrou barvu považují za zelenou. Více informací zde:
Takže to není o tom, že by starověcí lidé modrou neviděli nebo byli barvoslepí. Prostě jen neměli pro modrou barvu název. Nepotřebovali ji a spokojili se se zelenou. A samozřejmě černou a bílou. Dnes je modrá barva například symbolem autistů.
Zdroje:
