Obávaný predátor v ohrožení
Ač člověk mezi běžnou kořist „žraločího lidožravce“ nepatří, nejspíš mnoho příznivců mezi lidmi nemá a i proto je loven. Navzdory zákazu v mnoha zemích je stále vybíjen. Jeho populace mizí, a tak dnes patří k ohroženým a zranitelným druhům. I kvůli jeho záchraně je vědci pozorován. Někteří z těchto žraloků jsou z tohoto důvodu vybaveni elektronickými vysílačkami. Jednou ze sledovaných lokalit, kterou tito predátoři obývají, jsou jihoafrické mořské vody. A tam se během posledních let jejich počet velmi dramaticky snížil, zejména u pobřeží Gansbaai. Běžně jich, jen těch označených, vědci denně zaznamenali nejméně osm. A najednou sotva jednoho, spíš ale vůbec žádného. Na vině můžou být, například, změny teploty moře, ale úbytek žraloků je natolik náhlý, že musí mít jinou příčinu. A to jsou s tou úplně největší pravděpodobností kosatky. Lépe řečeno pouhé dvě. Tedy dva samci. Dva zabijáci. Port a Starboard.
Vraždění v oceánu
Port a Starboard byli poprvé spatřeni v roce 2017. Mořští biologové je snadno poznají podle velmi neobvykle zakřivených hřbetních ploutví, dle kterých dostali své jméno, a také těl pokrytých jizvami. Krátce poté, kdy tito mořští pachatelé začali brázdit tamní vody, moře vyplavilo prvního mrtvého bílého žraloka. Až dosud jich na pláži skončilo celkem osm. Břicha mají rozpáraná, jsou z nich vyrvána játra a někdy i srdce. Zbytek – maso, zůstává. Další žraločí oběti zcela jistě pohltilo moře. Ač byly již útoky kosatek na bílé žraloky zaznamenány (Austrálie, Nový Zéland), běžně na ně neútočí. Na to, proč se tito dva zabijáci zaměřili na tyto mořské predátory a hlavně jejich játra, vědci zatím jasné vysvětlení nemají. Doktorka I. Visserová, ředitelka Centra pro výzkum velryb se domnívá, že, jak ukazují zakřivené ploutve, museli tito dva samci utrpět nějaké trauma. I to možná stojí za brutálními útoky. Zajímá je jen výživné, kaloricky vydatné sousto – játra žraloků bohatá na tuky a oleje.
Potravní řetěz narušen
Tyto dvě kosatky, jako skuteční pachatelé, narušily přírodní „řád a pořádek“. Bílí žraloci začali opouštět jihoafrickou oblast od té doby, kdy se tam tito dva samci objevili. Do šesti měsíců od prvního útoku téměř všichni žraloci odpluli z Gansbaai do míst vzdálených na stovky kilometrů. Bílý predátor vyklidil pole. Řádění Porta a Starboarda, „jen“ dvou velryb, má na ekologickou rovnováhu v této lokalitě velký dopad. Jakmile bílý žralok zmizel, začala se množit jeho „potrava“ – měděný žralok a tuleni. Oba druhy loví ryby, které tak rychle mizí. Přemnožení tuleni také ničí populace kriticky ohroženého tučňáka brýlového. Úbytek ryb ovlivňuje růst rostlin a řas, na kterých zase závisí další organismy. Křehká rovnováha celého systému tak utrpěla značnou trhlinu.
Vypuzení turistů
Stěhování kosatek do nových lovišť může souviset s úbytkem kořisti v oceánech. Jisté je, že se desítky žraloků této oblasti, která byla jejich domovem, kvůli kosatkám vyhýbají. Narušení potravního řetězce vědce znepokojuje. Ale trpí i turismus. Oblast Gansbaai byla hojně navštěvována turisty právě kvůli pozorování tohoto mořské dravce. Nejsou žraloci, je méně turistů, což má dopad na obyvatele, kteří jsou na cestovním ruchu závislí. Kosatky nevypudily žraloky a turisty jen z této oblasti. Obdobná situace byla pozorována před dvěma lety u pobřeží severní Kalifornie. I tam se v oblasti Faralloských ostrovů, kde žije lachtan medvědí a rypouš sloní, zabydlely kosatky a velký bílý žralok tamní vody opustil.
Zdroje: www.livescience.com, www.nhm.ac.uk, www.businessinsider.co.za
