Mumie Ramesse II. byla objevena již roku 1881 v Údolí králů a váže se k ní kuriózní historka. Když ji vědci v roce 1974 převáželi do Paříže, aby zde mohla být odborně zbavena plísní, stát ji na cestu vybavil egyptským pasem. Do kolonky "povolání" úředníci napsali: Král (zesnulý).

Šlo zřejmě o nejstaršího Egypťana, kterému byl kdy vystaven cestovní dokument. Ramses II. totiž žil a panoval už ve 13. století př. n. l. Na svou dobu se dožil neobvykle vysokého věku - v době smrti mu mohlo být 82, nebo i dokonce 92 let. Stopy po zhojených zraněních na jeho ostatcích naznačují, že prošel mnoha bitvami a ze všech utržených šrámů se dokázal zotavit. Na stará kolena ho ale trápila artróza, kornatění tepen a vážné záněty dásní, jimž možná nakonec i podlehl.

Podívejte se, jak vědci zrekonstruovali jeho podobu:

Zdroj: Youtube

Z 200 žen miloval jen jednu

Ramesse II. přežil mnoho svých manželek, konkubín i dětí. Jeho harém čítal přes 200 žen, které mu porodily více než 50 synů a 53 dcer. Opravdovou láskou jeho života se však stala královna Nefertari, s níž se oženil už ve velmi mladém věku, když byl ještě korunním princem. Po nástupu na trůn ji učinil první dámou Egypta, nesoucí titul Ta, pro kterou svítí slunce.

Z dochovaných písemných památek vyplývá, že se Nefertari dokonce aktivně angažovala v politice a diplomacii. Manželovi pomohla vyjednat mírovou smlouvu s Chetity a tamní královně posílala přátelské dopisy a dary. Bohužel už v 25. roce faraonovy vlády ji zradilo zdraví a předčasně zemřela. V roli královny ji nahradila její dcera Esetnofret - jak je známo, v egyptských královských rodinách nebyl incest žádným tabu.

Byla to nakonec Esetnofret, kdo přivedl Ramessemu na svět následníka trůnu; nikdo z předchozích synů nedokázal dlouhověkého faraona přežít.

Po smrti nenašel klid

Vzhledem ke své dlouhé a úspěšné vládě byl Ramesse II. v Egyptě dlouho oplakáván a slaven. Jeho nabalzamované tělo bylo uloženo do honosné hrobky v Údolí králů, kde ale nesetrvalo navěky. Již za vlády 18. dynastie se mumie přestěhovala do prostší dřevěné rakve a našla nové místo odpočinku v lépe střežené královské skrýši.

Egyptologové se původně domnívali, že faraonové Nové Říše tento přesun uskutečnili z bezpečnostních důvodů. Královské hrobky byly vděčným terčem zlodějů, kteří se nerozpakovali poškodit jak sarkofágy, tak mumie. Nová analýza archeologických nálezů a textů však ukázala, že v období Nové Říše Egypťané ztratili přístup ke zlatým dolům a nedařilo se jim ani dovážet vzácné dřevo. Pro výzdobu vlastních hrobek proto faraonové tajně "recyklovali" pohřební výbavu svých předků.

Ramesse II. byl tedy posmrtně okraden a dnes se musí spokojit s kouskem místa v káhirském muzeu. Jeho pozoruhodná životní dráha však alespoň nezůstává zapomenuta. Naopak, jde o jednoho z nejznámějších faraonů všech dob.

Zdroje: https://www.history.com/, https://www.stoplusjednicka.cz/, https://www.arce.org/