Děti pilotů z vietnamské války se rodily s šesti prsty. Toto vláda USA nečekala

Američtí vojáci ve Vietnamu v květnu 1969

Američtí vojáci ve Vietnamu v květnu 1969

Foto: Gororivera / Creative Commons, CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcod

Ne příliš dlouho poté, co se alespoň z větší části povedlo z důvodu nedostatku důkazů popřít obvinění, vznesená na půdě Spojených národů Sovětským svazem, směřující na použití chemických a biologických zbraní USA v Korejské válce (1950-53), vypukla válka ve Vietnamu. Zde byly prokazatelně použity biologické zbraně, díky nimž se pak rodily děti se šesti prsty.

Podstatou dlouze se vlekoucí války ve Vietnamu byl spor mezi komunistickou Vietnamskou demokratickou republikou a represivní Vietnamskou republikou o sjednocení Vietnamu a nastolení jednotného řízení včetně příslušné ideologie. Zatímco Severní Vietnam byl materiálně podporován Sovětským svazem a jeho spojenci, Jižní Vietnam spoléhal především na pomoc amerických vojenských jednotek. Amerika tak aktivně vstoupila do již rozjeté války v roce 1964, i když od roku 1961 ve Vietnamu Američané působili jako vojenští poradci a koordinátoři.

Podívejme se na důsledky této války na videu:

Zdroj: Youtube

Válka náročná, podobná zákopové

Úroveň vojenské techniky a zbraní se od první světové války značně změnila. I přesto ale válka ve Vietnamu svým průběhem, krutostí i zbraněmi připomínala spíše válku zákopovou. Přispěl k tomu jednak nepřehledný a náročný terén, hrozba neustálých útoků partyzánského Vietcongu a v neposlední řadě i ekonomická nákladnost pozemní války.

A přesně tyto důvody posloužily jako vhodné ospravedlnění užití různých chemických zbraní. Ve válce ve Vietnamu tak přišly ke slovu zápalné prostředky, herbicidy a dráždivé látky.

Nálety na VietnamNálety na VietnamZdroj: Lt.Col. Cecil J. Poss, USAF / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain

Mezi nejrozšířenější prostředky užívané při ofenzivních i defenzivních misích patřily hlavně slzné plyny176 (např. CS-gas a CR-gas) a herbicidy.

První experimenty s herbicidy byly uskutečněny již po roce 1962. Tehdy jimi byla cvičně postříkána část lesa v Saigonské oblasti. Účastnila se toho letadla jihovietnamské armády za podpory americké jednotky pro průzkum a studium topografie jižního Vietnamu.

Poté se pod záštitou programu „Farm Hand“ herbicidy začaly běžně používat k destabilizaci výživové základny oblastí se zvýšeným výskytem partyzánů a důležité pozemní komunikace.  Byly používány jak moderní rozprašovače, tak primitivní metody shazování plastových kontejnerů, čemuž učinil přítrž až rok 1971, kdy byly postřiky tohoto typu oficiálně zakázány. Další děsivou modifikací se stala samozápalná směs napalmu s peroxidem vodíku, rozstřikovaná z letadla, tak zvaný napalmový déšť.

Napalmová dívka KIM PHUC podepisuje svou fotografii 3. června 2012 v Newport Beach v Kalifornii. Phuc byla dítě zobrazené na fotografii oceněné Pulitzerovou cenou pořízené během války ve Vietnamu 8. června 1972.

Napalmový déšť: nejstrašnější zbraň vietnamské války vyvolala ohnivé peklo

„Barevné“ herbicidy

Ve Vietnamu se používaly herbicidní látky označené podle barevného kódu, tedy Orange, White a Blue. Zejména oranžová látka se ukázala velice nebezpečná: U zasaženého obyvatelstva dokázala vyvolat nejen různá chronická onemocnění, ale zejména vážná poškození genetického materiálu.

Mezi další specifika vietnamské války patřilo rozsáhlé nasazení napalmu a také látek určených k ničení vegetace – a i zde sehrál roli Agent Orange.

 Americká námořní pěchota ve Vietnamu roku 1965Americká námořní pěchota ve Vietnamu roku 1965Zdroj: DEFENSE DEPT PHOTO / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Oranžové prokletí

Následky zasažení oranžovým agentem se projevily u vietnamské i americké populace. Agent Orange byla průhledná kapalina, směs dvou herbicidních sloučenin, kyseliny di- a trichlorfenoxyoctové. Oranžová látka byla jednou z více než tisícovky herbicidů testovaných v několika výzkumných základnách pod souhrnným názvem Duhový program. 

Agent Orange se pak stal základem amerického programu pro ničení vegetace nejenom ve Vietnamu, ale i v sousedním Laosu a Kambodži a byla nasazena ve více než dvou třetinách všech herbicidních postřiků. Cílem nasazení látky bylo zničení všeho živého, a tím znemožnění ukrýt se ve vegetaci, stejně jako zničit úrodu na rolnických rýžových polích.

Rýže totiž byla hlavním zdrojem obživy vojáků Vietkongu, kteří by její devastací přišli o potravinovou základnu, bez níž nemohli válčit. A plán byl navíc považován za humánní, protože tak měli být ušetřeni savci, a rovněž terén měl být kontaminován jen velmi málo! Jenže se objevily „vedlejší účinky“.

 Oběť masakru v Dak Son, který spáchal VietkongOběť masakru v Dak Son, který spáchal VietkongZdroj: USIA / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Genetické peklo

V oranžovém agentovi se však objevila zákeřná přísada - buněčný jed dioxin. Ten sice není akutně toxický, ale po kontaminaci povrchu těla proniká do nitra citlivých buněk. A těmi jsou právě zárodečné buňky - ženská vajíčka a mužské spermie. 

Poškození chromozomů pak vyvolá změny ve složení dědičné výbavy, a postačí zásah jen jednoho z rodičů. Typickým následkem pak jsou nevyvinuté končetiny, rozštěpy patra, míchy, či páteře, různé stupně poruchy mozku a neplodnost. Vedlejšími produkty byly také leukémie a jiná maligní onemocnění.

Rentgenový snímek šestiprsté levé ruky.Rentgenový snímek šestiprsté levé ruky.Zdroj: en:User:Drgnu23 / Creative Commons, CC BY-SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/

Oranžovou látkou byla zasažena asi pětina jihovietnamského území, tedy zhruba čtyři miliony obyvatel. Na svět zde přicházely děti se šesti prsty a bylo zaznamenáno bezpočet případů leukémie. Ale „postižení“ se objevila na obou stranách; vysokou hladinu dioxinu zjistili později lékaři také u pilotů v kokpitech letadel, jež látku stříkala. Američtí lékaři také upozornili na spontánní potraty u partnerek válečných veteránů a na vrozené deformace jejich dětí – i zde se jednalo o srostlé nebo nadpočetné prsty, chybějící části končetin a mnohé další.

Oranžový agent tak zanechal své stopy na obou stranách pomyslné „barikády“.

 

Zdroje: www.stoplusjednicka.czarmadnizpravodaj.czdspace.cuni.cz/