Velký projekt
Nutnost aktualizovat učebnice dějepisu a nový pohled na Vikingy zmínil v tiskovém prohlášení vedoucí výzkumu Eske Willerslev z univerzity v Cambridge a ředitel geogenetického centra Lundbeckovy nadace při kodaňské univerzitě. „Až doposud jsme nevěděli, jak vlastně geneticky vypadali,“ uvedl Willerslev. Mezinárodní tým ze zubů a úlomků kostí z vikinských pohřebišť v různých částech Evropy a Grónska sekvencoval celé genomy 442 mužů, žen a dětí. Jedná se tak o dosud největší studii DNA Vikingů na světě.
„V této oblasti se jedná o velmi důležitý projekt. Předpokládáme, že Vikingové byli úzce propojení, že se mezi sebou mísili, obchodovali a vyráželi na nájezdní výpravy do boje proti králům po celé Evropě, protože to vidíme v televizi a čteme v knihách. Ale geneticky jsme poprvé ukázali, že jejich svět takový nebyl.“
Vikingové, jak je známe
Název Viking je odvozený ze skandinávského slova vinkingr, což znamená pirát. Za éru Vikingů se považuje období od roku 800 do 1050. Tito seveřané výrazně ovlivnili dějiny Evropy a její společensko-politické směry. Změnili kulturní a demografickou mapu Evropy. Zanechali po sobě místní názvy i jména. Šířili své myšlenky, technologie, víru i zvyky. Knut Veliký se stal anglickým králem, Leif Eriksson údajně připlul k břehům Severní Ameriky pět se let před Kolumbem. Plout do vzdálených zemí jim umožňovaly jejich jedinečné lodě, v jichž stavbě byli mistry. Stali se tak pány oceánů.
Pojem Skandinávie v době Vikingů neexistoval. Nová studie ale ukazuje, že se Vikingové z území dnešního Norska vydávali do Irska, Skotska, Grónska a na Island. Do Anglie se plavili z Dánska. Do Pobaltí podnikali výpravy švédští Vikingové. Ne vždy bylo cílem loupení, přepadávání a vraždění. Na moře se vydávali i za obchodem. O těchto zdatných mořeplavcích a obávaných dobyvatelích se ví hodně. Jak ale ukázala studie, jednou velkou mýlkou byl jejich původ: nebyl skandinávský.
Vikingové měli hnědé vlasy a asijské a jihoevropské předky
Nový genetický pohled
Jak zkazuje studie zveřejněná v Nature, dávní genetičtí předci Vikingů nebyli pouze „skandinávského“ původu, ale měli cizí geny z Asie a jižní Evropy. O čemž, jak vědci uvedli, se nikdy neuvažovalo. „Mnoho Vikingů má vysokou míru neskandinávských předků, a to jak ve Skandinávii, tak mimo ni...“ Mezinárodní tým také uvedl: „Zjistili jsme genetické rozdíly mezi různými vikinskými populacemi v rámci Skandinávie, což ukazuje, že vikinské skupiny v tomto regionu byly mnohem izolovanější, než se dosud předpokládalo a nemísily se. Náš výzkum dokonce vyvrací moderní představu o Vikinzích se světlými vlasy, protože mnozí z nich měli vlasy hnědé.“
Ostatky čtyř bratrů, kteří byli pohřbeni ve stejný den na pohřební lodi v Estonsku pak naznačují, že se jednotlivých nájezdů účastnili blízcí rodinní příslušníci. DNA posádky lodi vykazuje genetickou podobnost. Pravděpodobně byli všichni z jedné švédské vesnice. Za velmi důležitý považují badatelé nový poznatek o vikinské identitě. Ukázalo se, že kostry nalezené ve vikinském hrobě s meči a dalšími vikinskými pohřebními předměty na Orknejích jsou lidé, kteří jsou geneticky podobní dnešním Irům a Skotům a přijali vikinskou identitu. Může jít o nejstarší genomy Piktů, keltsky mluvících kmenů ve Skotsku z pozdní doby železné a raného středověku.
Jednoduše, z některých místních kultur se stali Vikingové, aniž by se s těmi skandinávskými geneticky smísili. Genetické dědictví doby Vikingů je dodnes zachováné. Předpokládá se, že vikinskou DNA má šest procent obyvatel Spojeného království, ve Švédsku je to deset procent.
Zdroje: www.ancientpages.com, www.express.co.uk, www.sci.news
