Největší trapas starých Vikingů: Chtěli dobýt Řím, ale strašlivě se spletli

Natálie Borůvková | 20. 7. 2022

Někdy je předstírání vlastní smrti jediným způsobem, jak se stát slavným. V roce 860 n.l. se o tom přesvědčil vikinský náčelník jménem Hastein, když se přiblížil k městu Luna a vymyslel plán, jak ho dobýt. Předstíral svou smrt, aby mohl proniknout do města a zmocnit se jeho materiálního bohatství. Mělo to však jednu vadu. Hastein si spetl města. Hledal Řím.

Největší trapas starých Vikingů

Hastein je záhadná postava temného středověku. Termín "doba temna" obecně odkazuje na nedostatek moderních znalostí o tomto období. Jde o část středověku, o níž se dochovaly poněkud kusé záznamy.

Zejména Seveřané si na vedení záznamů příliš nepotrpěli, takže i příběhy o historických vikinských vůdcích, jako byl Hastein, jen zřídka rozlišují mezi skutečností a legendou.

Hastein měl různá jména a přezdívky podle toho, kde zrovna loupil a zabíjel lidi. Zdá se, že jeho skutečné jméno bylo něco bližšího "Halfdan" a mezi další jména patřila "Alsting" a "Hæsting". Oslovení "Hastein" mu pak přisoudili sami latinští kronikáři, a to právě v souvislosti s vypleněním Luny.

Některá vyprávění nahrazují Hasteina Bjornem Ironsidem - o něco slavnějším historickým vikinským vůdcem. Obě postavy však skutečně existovaly a společně se také vydaly na cestu vikingů po evropském kontinentu.

Chtěli dobýt Řím, ale strašlivě se spletli

Tito dva hrdinové prošli Gibraltarskou úžinou. Jejich cesta byla ne vždy plná úspěchů. Někdy vyhrávali, jindy ztráceli, v cestě dál je to však neodradilo. Snažili se dobýt části severní Afriky, putovali kolem Rhóny směrem k Francii, až se jim zachtělo italského poloostrova.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Touhá vikingů po slávě se totiž vždy vyznačovala jednou zásadní vlastností: nenasytností. Italský poloostrov byl pro ně zajímavým místem. I oni slyšeli všechny ty historky o slavném Římě, kde sídlila jedna z posledních velkých civilizací. Vyplenění Říma by jim tak nepřineslo jen obrovskou slávu. Poháněla je i chuť zmocnit se místního bohatství.

Jak však praví legenda normanského mnicha Duda ze Saint Quentinu, Bjorn a Hastein namísto do Říma dorazili do přístavního města Luna.

Města, které sice založili Římané, ale s Římem mělo tehdy jen pramálo společného. Zatímco Řím bylo bohaté a vzkvétající město, Luna, jakožto přední vývozce bílého carrarského mramoru, měla svou slávu už dávno za sebou. Byla to spíše velká vesnice posetá ruinami, které tu zbyly z časů antiky.

Gallowglass, poslední Vikingové: Dopadli jako krutí žoldáci beze cti a hrdosti
Magazín

Gallowglass, poslední Vikingové: Dopadli jako krutí žoldáci beze cti a hrdosti

Pro bandu vikinských pirátů z nezkrotného subarktického severu však Luna stále vypadala dostatečně impozantně na to, aby si ji mohli splést s nejslavnějším městem světa. A tak se Hastein rozhodl pro lest, která mu umožnila do města vstoupit.

Luna však nebyla Řím. Ten byl vzdálen více než 300 km na jih a jihovýchod. Když to Hastein zjistil, byl tak v rozpacích, že nechal všechny muže v Luně zmasakrovat. Možná si myslel, že si tamní lidé budou tento ohavný čin pamatovat více než zásadní navigační chybu. Díky kronikářům se však dochovalo obojí.

Zdroje:

www.ancientpages.com

en.wikipedia.org

www.worldhistory.org

Tagy Francie Raný středověk Řím Severní Afrika Wikipedie