Pozoruhodné hygienické návyky starých Vikingů: Jeden úkon byl velmi nechutný

Pozoruhodné hygienické návyky starých Vikingů.

Pozoruhodné hygienické návyky starých Vikingů.

Foto: FXQuadro/Shutterstock.com

Skandinávské nájezdníky a válečníky si představujeme jako rozcuchané a zavšivené špindíry. Opak je ale pravdou. Podle archeologických nálezů a popisu dobových kronikářů věnovali svému vzhledu až přehnanou pozornost.

Vikingové byli dánští, norští a švédští mořeplavci, kteří od konce 8. do 11. století podnikali loupeživé výpravy, ale také obchodní cesty. Pohybovali se v oblasti západně od Anglie, dostali se do Grónska, Severní Ameriky, do Konstatinopole, Persie a Arábie. Nájezdníci měli své vlastní zákony, umění i architekturu. Až do 18. století byli považováni za vyspělou kulturu. Romantizované obrazy Vikingů, jež vypadají jako divoši, se formovaly v 19. a 20. století.

Vikingové - hygiena

Archeologické nálezy naznačují, že Vikingové měli k drsným rváčům, kteří páchnou potem a krví minimálně celý rok, daleko. Jejich výbava zahrnovala hřebeny, pinzety, párátka, břitvy i náčiní na leštění nehtů. Předměty určené k úpravě vzhledu byly krásně zdobené a měly vyvrtanou dírku. Historici tedy předpokládají, že se nosily na řetízku kolem krku nebo se zavěšovaly k opasku. Anglický kronikář John z Wallingfordu si roku 1220 zaznamenal, že Seveřané se češou každý den, koupou se každou sobotu a pravidelně mění špinavé šaty za čisté.

Orientovali se Vikingové na moři pomocí slunečního kamene?Archeologické nálezy naznačují, že Vikingové měli k drsným rváčům, kteří páchnou potem a krví daleko.Zdroj: Autor: Nejron Photo / Shutterstock.com

Pro Vikingy byly důležité jejich vlasy a vousy. Zdá se, že muži nosili dlouhé ofiny a vyholený týl alá obrácená parmice. Ženy si dlouhé prameny stáčely do jednoduchých uzlů na temeni, které si zdobily barevnými stužkami a sponami.

Většina mužů si nechávala narůst bujný plnovous, jež byl dokonale zastřihnutý. Délka vousů byla ukazatelem zralosti a mužnosti. Například mužská hlava, nalezená ve vikingském hrobě v norském Osebergu, má dlouhý knír, upravenou bradku a tváře hladce oholené.

Výstřední metrosexuálové

Dobové prameny popisují Vikingy jako upravené muže, libující si v módním oblečení, jež se často myli a voněli. Pravidelně chodili také do lázní a saun. Ty byly nejčastěji postavené v blízkosti přírodních horkých pramenů. Podle ság měli Seveřané také promyšlený potrubní systém, kterým do svých koupelen přiváděli jak studenou, tak i teplou vodu. Předpokládá se, že ve svých domovech měli také suché záchody.

Přátelé a gladiátoři Priscus a Verus stanuli proti sobě v aréně. Ilustrační foto.

Priscus proti Verovi:Jak skončil krutý zápas dvou nejlepších gladiátorů a přátel

Vikingská móda byla především praktická. Lidé využívali lněné a vlněné látky, jež barvili na červeno nebo na modro. Nejbohatší jedinci si své oděvy zdobili zlatem a stříbrem. Ženy nosily dlouhé šaty a suknice, muži haleny a úzké kalhoty. Staroseverská báseň Hávamál praví: „Nemusíš být dobře oblečen, za své boty a kalhoty by se však žádný člověk neměl stydět."

Sdílená umyvadla

I přesto, že Vikingové rádi vypadali upraveně, s každodenními hygienickými návyky si těžkou hlavu nedělali. Arabský muslimský diplomat z desátého století Ibn Fadlan si zapsal, že po použití toalety si nemyjí ruce, i přesto, že jimi nabírají jídlo.

Víte, jak se stala Jeanne de Clisson pirátkou?

Pomsta Bretaňské lvice: Zhrzená pirátka dělala králi Filipovi ze života peklo

Největší šok však zažil, když viděl sdílená kamenná umyvadla. „Každé ráno přichází mladá služka se snídaní a nádobou naplněnou vodou, kterou nabídne svému pánovi. Ten si v ní umyje ruce, obličej a vlasy. Pak smrká, plive a dělá všechny špinavosti, jež si lze představit. Když skončí, služka nabídne umyvadlo muži vedle něj. Tak pokračuje, dokud neobejde všechny v domě.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.ranker.com, www.epochaplus.cz