Ahmad ibn Fadlān seděl v dřevěném domku a s vytřeštěnýma očima sledoval scénu před sebou. Asi pětice mužů se shromáždila k ranní poradě. Jejich tváře ozařovalo mihotavé světlo z loučí. Jeden z nich se obrátil k otrokyni a převzal si od ní širokou misku s vodou. Ponořil do ní ruce a omyl si obličej, vousy a vlasy. Poté se vysmrkal a vyčistil si hrdlo. Když skončil, nádobu i s tímto obsahem navíc, podal otrokyni a ta jej předala sousedovi. Tak pokračovali dále.
„Jsou to ty nejšpinavější bytosti, jaké Alláh stvořil,” postěžoval si arabský vyslanec do svého deníku. „Umyvadlo kolovalo a každý do něj přidal to své.” Muslim byl v šoku. Ještě nikdy nic podobného neviděl. Až nyní, v táboře Varjazů, švédských Vikingů, kteří do východní Evropy připlouvali po Volze za obchodem.
Vikinské očkování?
Historikové však předpokládají, že tento hygienický zvyk nemusel vypadat přesně tak, jak ho ibn Fadlān popsal. „Střet s jinou kulturou snášel těžce,” upozorňuje badatelka Christie Ward. „Jeho víra vyžadovala, aby se lidé myli pouze pod tekoucí vodou. Je tedy možné, že se obsah misky měnil. On ji však považoval za kontaminovanou po předchozím použití.”
Je také pravděpodobné, že Vikingové tento rituál prováděli záměrně, jako způsob očkování. „Seveřané byli nájezdníci. Možná počítali s tím, že se na dobytém území objeví choroby, které neznají. Mohli si tak budovat imunitu nebo si zrychleně nemoc předat a vytvořit si na ni protilátky,” spekuluje Ward.
Na základě dobových pramenů a předmětů z archeologických nalezišť je totiž zřejmé, že Vikingové na tom s hygienou nebyli tak špatně. I přestože ibn Fadlān popisoval, že si před jídlem ani po použití toalety neoplachovali ruce, koupali se častěji než zbytek Evropy.
Vikinská hygiena
„Myjí se každou sobotu. Tento den si také perou oblečení a zdobí svá těla mnohými povrchnostmi. Tím ohrožují početnost vdaných žen a ze vznešených dcer dělají milenky,” napsal ve 13. století anglický mnich a kronikář Jan z Wallingfordu.
Pro Vikingy neměla čistota pouze praktický a estetický význam. Byla vyjádřením kolektivní tradice. Špína byla určena pouze pro truchlící pozůstalé, kteří tím dávali najevo, že přes svůj zármutek nemají čas myslet na sebe.
Zdroje: www.history.stackexchange.com, www.sagy.vikingove.cz, www.cs.wikipedia.org
