Největší mýty o Vikinzích: Nechali jste se napálit? Kolika nesmyslům jste díky filmům uvěřili?

Elena Velímská | 7. 1. 2023

Urostlý chlapík, obvykle zrzavé vousy, přilba s rohy, v každé ruce sekera či meč. Špinavý a drsný, divoký a krutý násilník, nemilosrdný dobyvatel a zkušený válečník, barbar. To je Viking. Tak ho alespoň známe z uměleckých ztvárnění, literatury, filmů. Jde o mylné představy. A pravda možná překvapí.

Viking

Vikingové byli pány severoevropských moří více než dvě století (793-1066). Pro severské národy té doby se vžil pojem „Viking“. Ne však všichni Seveřané byli Vikingové, ale téměř všichni Vikingové Seveřané byli. Původ slova viking je trošku zamlžený a má svou malou historii. Zjednodušeně je jakýmsi propojením staroanglického „wicing“ – pirát, později severský nájezdník a staroseverského slova vikingr, což znamená loupeživá výprava, pirátství, nebo jako sloveso vydat se na loupeživou výpravu. Ve středověké angličtině se překládalo jako mořeplavec, pirát, nebo ten, kdo přichází z fjordů. Byli skutečně piráti?

Dle historiků byli „Vikingové“ převážně farmáři, zemědělci, rybáři a obchodníci. Nikdy neměli společný stát, ale sdíleli společnou kulturu a náboženství, vyznávali stejný životní styl, měli podobné jazyky. A dokonce velmi propracovaný právní systém. Ženy měly ve společnosti dobré postavení, mohly vlastnit majetek, byly poměrně nezávislé a mohly se i rozvést. Dá se říct, že byli barbaři?

Zdroj: Youtube

Není Viking jako Viking

Pravdou je, že ti skuteční Vikingové byli v jistém smyslu piráti a násilníci. Ale na „viking“ se za dobrodružstvím i za obchody vydávali jen někteří, převážně mladí muži. Jistě, na moře nevyrazili jen aby poznávali svět, ale také si tak trošku naloupili a zbohatli, než se usadí. Nájezdy tak byly převážně jen jakousi „brigádičkou“. Faktem je, že některým se taková práce zalíbila, jak vyprávějí islandské ságy, a na výpravy se vydávali i muži středního věku, kteří se nikdy neusadili, nic v životě nedokázali a vedli bujarý život. Ti jsou však popisováni jako zvrhlíci a asociálové. A Norové, ti byli převážně řemeslníci a nájezdů se téměř vůbec neúčastnili.

Válečníci s rohy

Mezi mýty je pověst o jejich válečném výcviku a úžasných schopnostech, které uplatnili na loupeživých výpravách. Vikingové přepadali především osady a vesnice na pobřeží. Ty dle historiků povětšinou nekladly žádný odpor, takže ke krvavým střetům často nedocházelo a nebylo třeba žádné válečné taktiky. Častým cílem a snadnou kořistí byly i nechráně kláštery s dostatkem potravin a cenných předmětů. Nejspíš právě odtud pramení pověsti o jejich krutosti, protože mniši byli vzdělaní a taková přepadení ve svých kronikách vylíčili velmi barvitě a podali Vikingy jako krvelačné šelmy. Pravděpodobně k pověsti o krutosti a divokosti Vikingů přispěla i vikinská skupina berserků, kteří uctívali boha války Odina. Byli to zběsilí válečníci, kteří bojovali ve zvláštním transu. Údajně, pokud čekali dlouho na začátek boje, začali se dokonce zabíjet navzájem.

Největším nesmyslem jsou ale vikinské přilby s rohy. Železné či kovové přilby vykopané z archeologických nalezišť jsou jednoduché. A hlavně bez rohů. Přilby s rohy nezmiňují ani písemné prameny. A co víc, při boji muž proti muži by je nepřítel za rohy mohl chytit a klidně jim zlomit vaz. Vikingové měli přilby z kůže, z kovů si mohli dovolit jen ti bohatí. Archeologové předpokládají, že většinou ani žádné nenosili. „Rohaté“ přilby si poprvé nasadili herci v roli Vikingů v inscenaci hudebního dramatu Prsten Nibelungův (Der Ring des Nibelungen) Richarda Wagnera v roce 1876, který vychází ze severské mytologie. Přilby takto vyzdobil jeho výtvarník kostýmů Karl Emil Döpler pro první představení na Hudebních slavnostech v Bayreuthu. A už Vikingům zůstaly.

Špinaví a drsní

Vikingové jsou zobrazováni špinaví, zablácení a potřísnění krví a popisováni jako smradlaví a nechutní. Archeologové během vykopávek ale objevili hygienické potřeby, mýdlo, hřebeny, pinzety párátka i uchošťoury. Vikingové se nejméně jednou týdně koupali, hygieně byla vyhrazena celá sobota – laugardagur neboli den koupání, což bylo na Evropu té doby zcela výjimečné. Byli ti „nejčistější“ Evropané. Upravovali si, a dokonce zesvětlovali vlasy, zastřihávali vousy. Prameny uvádějí, že díky tomu byli pro přepadené ženy v podstatě přitažliví. Takové návyky jejich chlapi neměli.

Zažitých nepravdivých mýtů je víc. Nepohřbívali své mrtvé na zapálených lodí, nepsali runami, nebyli obři, nelétali na dracích… Vikingové bezesporu na loupežné výpravy vyráželi. Spíš než o drancování, zabíjení a plenění měli zájem o obchod a nová území. Osídlili Island a Grónsko, usadili se v Normandii, Velké Británii, Rusku, Ukrajině, Pobaltí, Německu, Polsku i Severní Americe, kde splynuli s místními obyvateli. Na svých obchodních cestách se dostali do Kanady, Asie i Jeruzaléma. Odkaz, který po sobě zanechali tak není jen zkreslený obrázek zběsilého válečníka s oboustrannou sekerou a bojovým pokřikem, jak se žene vpřed.

Zdroj: Youtube

 Zdroje: www.mentalfloss.com, www.etymonline.com, www.fi.edu, blog.oup.com

Tagy Evropa film mýtus Německo pirát Polsko Prsten Nibelungův Richard Wagner Rusko sekera Vikingové Vousy