„Ještě chvíli počkáme a pak…,” vůdce větu nedořekl. Brány nedaleké osady se začaly otevírat. Ven proudil zástup ozbrojenců, který se začal šikovat do dvojstupů. Planina, jež před chvíli vypadala tak klidně a pustě, byla nyní plná krvelačných rytířů. „Vyjděte ven!” zakřičel Angličan. „Postavte se nám jako muž muži!”
Jeden ze Seveřanů se zazubil a obrátil se na ženu vedle sebe. „Možná je přece jen překvapíme. Randi, připrav zbraně,” pohladil si mohutný plnovous. Na okraji lesa se začaly shromažďovat přední linie. Berserkové začali výt jako psi. Za nimi se seřadili nejmladší bojovníci a skjaldmær - štítonošky. Starší veteráni obklopili náčelníka kmene. Celá formace začala pomalu postupovat dopředu. Bitva mohla začít.
Vzduchem zasvištěla kopí. „Pro Odina!” zvolal jeden z Vikingů, když zbraně zasáhly cíl a pár nepřátel se sesunulo k zemi. Následovala sprška šípů. Poté se válečníci odhodlaně rozeběhli k rytířům, aby svedli boj tváří v tvář.
Štítonošky
Mezi nejběžnější zbraně patřilo kopí a sekera. Dvojsečný meč byl používaný jako záložní nástroj. Vlastnili ho jen elitní válečníci nebo válečnice, jak ukazuje soška s názvem Valkýrie z Hårby, která byla objevená poblíž vesnice Hårby na ostrově Funen v Dánsku. Napovídá, že i ženy se účastnily vikinských nájezdů a bitev.
„Štítové panny se objevují hlavně ve skandinávském folklóru, mytologií a legendách. Bojovaly po boku mužů a někdy dokonce velely armádám,” říká archeolog Neil Price. „Konkrétně jsou zmíněné v sáze Vǫlsunga, Hervarar ok Heiðreks, Bósa ok Herrauðs, Gesta Danorum nebo v Hólrekfs.”
„Nejpřesvědčivější důkazy však pocházejí ze samotné archeologie,” upozorňuje vědec. Například brož nalezená v dánském Tissø zobrazuje Valkýru, která vede padlého válečníka na koni. „I přesto, že šlo pravděpodobně o scénu z pověsti, důležité je, že v mysli Vikingů byly ozbrojené ženy samozřejmostí.”
Vikinské Válečnice
Mezi nejdůležitější objev ale patří hrob s výbavou elitního bojovníka z 10. století našeho letopočtu. Analýza DNA provedená v roce 2017 prokázala, že ostatky v něm uložené patří ženě. „Díky vědě se nám postupně skládá reálný obraz vikinských válečnic, jež doplňuje literaturu,” říká Neil Price.
Řada odborníků ale nesouhlasí. „Podoba ženy-válečnice není na většině artefaktů realistická. Oděvy jsou příliš zdobené, postavám chybí ochrana hlavy,” argumentuje Judith Jesch, profesorka vikinských studií na University of Nottingham. „Štítonošky byly pouhou symbolickou inkarnací idealizovaného ženství, podobně jako Valkýry.”
Zdroje: www.history.co.uk, www.en.wikipedia.org, www.thevikingherald.com, www.odinstreasures.com, www.ranker.com
