Seveřané nebyli jen válečníci a žoldnéři. Byli také farmáři, řemeslníci a obchodníci. Jejich hlavním životním posláním bylo zajistit sobě a své rodině obživu. Nedostatek úrodné půdy ale znamenal, že ji bylo nutné hledat jinde. Proto jsou Vikingové považováni za jednu z nejzcestovanějších skupin v historii.

Možnost expandovat si ale vybíralo svou daň. Jak poznamenal islámský geograf Ibn Fadlán, na lodích panovaly otřesné hygienické podmínky. „Plavidla byla stísněná, špinavá a často přepravovala kombinaci lidí, potravin a dobytka spolu s jejich parazity,” napsal. Právě cizopasníky byli Vikingové prolezlí doslova skrz na skrz.

Nemoci Vikingů

Dokazuje to studie provedená na tisíciletých vejcích parazitů získaných z dánské toalety, která byla používaná mezi lety 1018 a 1030 našeho letopočtu. Vzorky ukázaly, že lidi trápily škrkavky, trypanozomy spolu s motolicemi skotu nebo ovcí. 

Také analýza kosterních pozůstatků dokáže skvěle napovědět, jaké další nemoci Vikingy sužovaly. Běžnou nepříjemností byla artritida a problémy se zuby, jako byl zubní kámen, parodontóza a abnormální opotřebení zubní skloviny v důsledku nezpracovaných potravin a masa. 

Hromadný hrob v zimním táboře Velké armády Vikingů v Reptonu ukázal, že jedinci podlehli pravým neštovicím. Právě tuto nakažlivou chorobu Seveřané roznesli po celé Evropě. V hustěji osídlených oblastech, jako byla obchodní města, zase vládla úplavice a lepra.

Vikinská medicína

Antropologický výzkum zároveň ukázal, že nájezdníci skvěle ovládali první pomoc. O ní se zmiňují také ságy. Například kniha Súrssonar popisuje, jak si Gísli svázal vnitřnosti šňůrou a pokračoval v boji. Jiní válečníci jménem Víglundur a Trausti byli těžce zraněni. Rány si však obvázali a za dvanáct měsíců opět nastoupili do předních řad. 

Zdroj: Youtube

Četnost konfliktů, nerozvinutá medicína a také špatné hygienické podmínky naznačují, že Vikingové se jen zřídka dožili 35 až 40 let. Odborníci upozorňují, že jen polovina z těch, kteří přežili narození, slavila sedmé narozeniny. Padesát procent těch, kteří dosáhli věku dvaceti let, se mohli těšit, že sfouknou padesát svíček. Pouze 1 až 3 procenta populace byla starší 60 let.

Zdroje: www.sciencenordic.com, www.scandification.com, www.hurstwic.org, www.en.natmus.dk