Zdroj: Pixabay.com
Vikingové měli neuvěřitelně zničené plíce. Plošně trpěli smrtící a velmi nechutnou chorobou
Když Viking Adalsteinn seděl v roce 1020 n. l. na záchodě, určitě netušil, že pomáhá budoucím vědcům odhalit klíč k dědičnému nedostatku, který lidi předurčuje k plicním onemocněním. Průzkum jeho výměšků totiž ukázal, že byl skrz naskrz prolezlý červy.
A nejen on, ale pravděpodobně všichni obyvatelé sídliště v dánském Viborgu, jehož latrínové jámy se staly cílem archeologů. Díky této nepříjemnosti se postupem času jejich geny vyvinuly tak, aby před nemocemi od parazitů, chránily životně důležité orgány.
Tito nezvaní návštěvníci uvolňují enzymy zvané proteázy, jež mohou způsobit zánět. Imunitní systém má proti tomu přirozenou ochranu včetně molekuly zvané alfa-1-antitrypsin (A1AT). Neustále zamořené tělo ale začalo produkovat její „deviantní” formu, která začala přirozenou proteázu vytlačovat.
Vikingové a nemoci
To vedlo k jejímu nedostatku. Právě tento deficit je jediným známým genetickým rizikovým faktorem pro plicní onemocnění, jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPD) a emfyzém. Postihují více než 300 milionů lidí, tedy téměř 5 % celosvětové populace. Riziko, že u jedince choroba propukne se zvyšuje, pokud kouří tabák.
Již dlouho vědci věděli, že právě ve Skandinávii je nedostatek A1AT běžnější, netušili ale proč. Analýza latrín však ukázala, že stopy vedou k Vikingům, kteří žili před dvěma tisíci lety.
Studie týmu Richarda Pleasse z Liverpool School of Tropical Medicine odhalila, že odchylné formy A1AT na sebe vážou imunoglobulin E (IgE). Ten se původně vyvinul, aby chránil před parazity. „Moderní medicína a rozvoj hygieny ale způsobily, že nás tito tvorové již neohrožují,” říká vědec. „V důsledku toho “zlá” proteáza způsobuje rozedmu plic.”
Vikinský červ
Rozbor vikinských latrín konkrétně detekoval globálně rozšířený druh hlístic parazitujících v tlustém a slepém střevě, tenkohlavce lidského (Trichuris trichiura). Ten s naším druhem žije již 55 tisíc let. Nové poznatky mohou pomoci s nalezením způsobů, jak zabránit jejich šíření.
Parazitární onemocnění totiž ohrožuje hlavně jedince z chudších oblastí, kteří jsou podvyživení nebo mají narušený imunitní systém. „Odhalení genetického vývoje tenkohlavce usnadňuje navrhování léků,” vysvětluje zoolog Christian Kapel z Kodaňské univerzity.
Zdroj:
www.sciencedaily.com, www.medievalists.net, www.prazsky.denik.cz
