O otroctví v severské společnosti se donedávna mnoho nevědělo. Zaměřily se na něj teprve nedávné výzkumy, a to jen díky překvapivým archeologickým nálezům. Napříč Skandinávií vědci objevili hroby s ostatky lidí, kteří byli pohřbeni jen tak bez jakýchkoli předmětů, zbraní či cenností. To bylo pro Vikingy velmi neobvyklé. Podle Anny Kjellström z univerzity ve Stockholmu navíc tyto ostatky nesou známky násilné smrti a některým z neznámého důvodu zcela chybí lebky.

"Často nacházíme hroby vysoce postavených mužů, ve kterých se nacházejí i kosti jiných jedinců. Zdá se, že šlo o otroky pohřbené se svými pány," uvedla Anna Kjellström.

Tvrdá práce a okovy

Odborníci na základě nashromážděných dat předpokládají, že otroci tvořili zhruba 10 procent vikingské populace. Rekrutovali se z válečných zajatců, ale i třeba z dlužníků z vlastního společenství. Mnoho z nich se do otroctví přímo narodilo - nejspíš šlo o potomky otrokyň a jejich pánů.

Vikingové otroky využívali na nejtěžší manuální práce, včetně stavby lodí a výrobu plachet. "Během devátého století vyrazily ze Skandinávie obrovské flotily se stovkami lodí. Na to bylo určitě potřeba spousta pracovní síly i materiálu," míní švédský archeolog Ben Raffield.

Životní podmínky vikingských otroků byly otřesné. V irském Dublinu, švédské Birce a v dánském Hedeby se našly železné okovy a obojky, které podle Raffielda nesloužily k připoutání dobytka, ale zotročených lidí. "Nápadně se podobají všem okovům, jimiž byli spoutávani zločinci a otroci v průběhu historie, od starověku až po raný novověk," tvrdí Raffield.

Za pánem až do hrobu

Nejhrůzněji však působí praxe pochovávat otroky spolu s jejich pány. Arabský cestovatel Ahmad ibn Fadlan v 10. století popsal rituál, při němž Vikingové umučili otrokyni, jejíž pán zrovna zemřel. Dívka byla nejprve znásilněna šesti muži a položena vedle nebožtíka, než ji kati ubodali a uškrtili.

Drastické konce otroků potvrzují i nálezy v hrobech. Zdá se, že otroci se u Vikingů zřídkakdy dočkali přirozené smrti - obvykle museli následovat svého zesnulého pána, a to tím nejhorším způsobem. Vikingové si podle Anny Kjellström libovali v usekávání končetin a hlav, přičemž jednotlivé části těla často zahrabali na různých místech spolu se zvířecími ostatky.

Zda tyto kruté rituály sloužily zároveň jako oběť severským bohům, není jasné. Výzkum však ještě zdaleka není u konce a archeologové doufají, že budou brzy schopni otrokářskému systému u Vikingů lépe porozumět.


Zdroje: https://sciencenordic.com/, https://www.history.com/