Únosy, prodej a vykořisťování byly tedy ústředním pilířem jejich kultury. Dokazují to nedávné výzkumy, které vrhly na dosud neznámou kapitolu severské společnosti nové světlo. Předpokládá se, že Thrallové, jak se otrokům říkalo, tvořili asi 10 % populace. Mnoho z nich pocházelo z Britských ostrovů a východní Evropy.
„Mezi hlavními prameny, z nichž se o vikinském otroctví dovídáme, jsou kroniky,” říká Ben Raffield, archeolog ze švédské Uppsalské univerzity. Například raně středověký irský letopis známý jako The Annals of Ulster popisuje, že v roce 821 n. l. Vikingové zajali v Dublinu stovky žen. Také geograf z 10. století Ibn Hawquala, jenž se v roce 977 n. l. se Seveřany sám setkal, popsal, že zotročování je mezi nimi velice populární.
Vikingové a otroci
Dokazují to také četné archeologické nálezy, včetně masivních okovů a obojků nalezených na několika místech považovaných za vikinská centra obchodu s otroky, jako je Dublin, Birka a Hedeby. I když si řada historiků myslí, že byly používány na zvířata, přítomnost v městech blízko přístavů hovoří o jejich krutějším účelu. „Vypadají téměř totožně jako všechny druhy omezovacích prostředků, které se používaly na lidech v průběhu celé historie,” říká Raffield.
Výzkum kosterních pozůstatků v Norsku, Švédsku a Dánsku navíc napovídá, že Vikingové se ke svým otrokům nechovali zrovna humánně. Nejen, že byli po smrti svého pána obětováni a pohřbeni spolu s ním, aby mu mohli sloužit i na onom světě, ale byli také týráni.
Ahmad Ibn Fadlan, arabský právník, který strávil pár měsíců mezi Vikingy také popsal, že s ženami se zacházelo jako se sexuálními otrokyněmi a pokud zemřely, nechali je jako potravu psům a ptákům.
Otrocká práce
Vikingové využívali otroky na tu nejtěžší práci. Muži měli za úkol kácet stromy, stavět lodě a veslovat na plavidlech. Ženy nejčastěji zhotovovaly obrovské plachty a pracovaly na polích. „Prakticky nikdy neměli volno. Nesměli nic vlastnit, dědit nebo po sobě něco zanechat. Ne každý měl to štěstí, že mu bylo poskytnuto místo na spaní,” říká Ben Raffield.
Vikinským otrokem se mohl člověk stát hned z několika důvodů. Buď byl zajatcem, spáchal zločin, zadlužil se, nebo se narodil ženě-otrokyni. Někdy se stalo, že byl za dobré služby osvobozen. Stále se však od něj očekávalo, že pro svého pána bude pracovat. Nikdy také nezískal práva normálních občanů.
Zdroj:
www.history.com, www.historydefined.net, www.smithsonianmag.com
Jaký byl milostný život Vikingů?
Informace o milostných vztazích Vikingů jsou poměrně dobře zmapované. Vikingové rozhodně nebyli prudérní a stydliví. Pěstovali i neformální vztahy, jako například poměry bez svatby. Navíc Vikingové byli známí svou vysokou úrovní tolerance vůči nestandardnostem ve středověku jinak nepřípustným.
stačí se přihlásit nebo registrovat.
